Finance velké otázky na test

• Celkový přírůstek depozit lze vyjádřit takto: δM = σ x D

• δM (celkový přírůstek depozit), σ = (1 / PMR - jednoduchý depozitní multiplikátor), D (původní vklad)

• Dd = δM - D = σ . D - D = D (σ - 1)

• Dd - dodatečný přírůstek depozit

K multiplikačnímu efektu dochází jen tehdy, pokud peníze nejsou drženy ve formě hotovosti doma a banka drží rezervy na úrovni zákonného minima.

Peněžní trh a vliv peněz na ekonomiku v ekonomické teorii

Peněžní trh – je místem, kde se střetává nabídka peněz s poptávkou po penězích

• nabídka peněz – množství peněz, nabízené bankovním sektorem; zahrnuje jak hotové peníze v oběhu, tak depozitní peníze, je obvykle považována za exogenní veličinu ekonomického systému, určena emisí peněz CB a komerčních bank

• poptávka po penězích – je považována za výsledek agregované poptávky jednotlivých hospodářských subjektů, tj. domácností a firem

• rovnováha na trhu peněz – je určena agregátní nabídkou peněz a agregátní poptávkou po penězích v závislosti na výši úrokové míry. V neoklasické teorii je úrok jedním z nejdůležitějších tržních regulátorů rovnováhy v ekonomice, tedy rovnováhy úspor a investic, volný pohyb úrokové míry automaticky vyrovnává objem investic (poptávka po kapitálu) a velikost úspor (nabídka kapitálu). Rovnost těchto dvou veličin je díky neoklasickým předpokladům zabezpečena nejen ex-post, ale i ex-ante.

• Vliv peněz na ekonomiku – nabídka peněz významným způsobem ovlivňuje ekonomiku. Jedná se o tak významnou veličinu, že hospodářská politika každého státu je do značné míry orientována na kontrolu růstu peněžní zásoby, čili na kontrolu růstu nabídky peněz. Nabídka peněz je autonomní veličinou a může být ovlivňována CB, resp. zaměřením měnové politiky. V ekonomické teorii je zdůrazňován vliv peněz na inflaci (nominální veličiny) nebo na úrokové sazby (reálné veličiny). Peníze prostřednictvím úrokových sazeb ovlivňují HDP a zaměstnanost.

• Kvantitativní teorie peněz – vyjadřuje, že množství peněz je úzce spojeno s úrovní cen. Vliv peněžní zásoby na ceny je zdůrazňována především monetaristy a ostatními neoklasicky orientovanými ekonomy.

  • Neoklasická teorie si klade za cíl pomocí kvantitativní teorie peněz zdůvodnit, že cenová hladina je určena peněžní zásobou. Existuje představa, že peníze vůbec neovlivňují reálné ekonomické veličiny (HDP, zaměstnanost), ale pouze veličiny nominální (peníze).

V neoklasické ekonomii vystupuje kvantitativní teorie peněz ve dvou podobách, které se co do podstaty příliš neliší. Jedná se o transakční variantu, kterou rozpracoval I. Fisher a cambridgeskou variantu (A. Marsahall)

• transakční varianta kvantitativní teorie peněz I. Fishera vychází z analýzy směny a směnných transakcí, ke kterým dochází na trhu. Musí platit: M x V = P x T.