Finance velké otázky na test

V případě, že v peněžní sféře existuje výrazná nerovnováha, nepovažují monetaristé za příliš škodlivou otevřenou inflaci (inflace vyvolaná trhem), ale odmítají potlačovanou inflaci (snaha vlády o regulaci cen a kontrola vývoje ostatních makroekonomických veličin) a přerušovanou inflaci (má navíc procyklický charakter). Stabilita ekonomiky znamená pro monetaristy rovnováhu především v peněžní sféře, tj. rovnováhu bez inflace. Podle M. Friedmana to např. vyžaduje odstranit i stálou inflaci, vyznačující se stabilním růstem cen.

• Racionální očekávání

Podle R. Lucase nejsou racionální očekávání založena na minulých zkušenostech, ale na posouzení všech dostupných informací hospodářskými subjekty. Pro snížení inflace je třeba, aby vláda vyhlásila závazný cíl měnové politiky, spotřebitelé a firmy budou očekávat nižší inflaci a omezí své mzdové požadavky a ceny, resp. inflace se velice jednoduše sníží bez negativních dopadů na výrobu a zaměstnanost.

• Vliv peněžní zásoby na úrokové sazby – na základě keynesiánské teorie řada ekonomů doporučuje centrální bance používat v podstatě tři nástroje k regulaci ekonomiky:

  • operace na volném trhu – jsou založeny na prodeji (vede k snížení množství peněz v oběhu) a koupi státních cenných papírů, zvláště pokladničních poukázek.

  • změny sazby povinných minimálních rezerv – snaha ovlivňovat aktivity bank, zvláště poskytování úvěrů

  • změny diskontní sazby – diskontní sazba je úroková sazba CB na úvěry poskytované komerčním bankám, snaha stimulovat ke změně ve stejném směru i úrokové sazby komerčních bank

Keynesiánská nutnost regulovat ekonomiku se týká hlavně dosažení rovnováhy mezi úsporami a investicemi prostřednictvím úrokové míry. Keynes viděl v ovlivňování úrokové míry možnost, jak ovlivnit investiční činnost.

Vztah mezi zákl. veličinami eko systému podle J.M. Keynese

peněžní úroková podněty objem objem národního důchodu

zásoba míra k investicím investic a výše zaměstnanosti

toto odráží dle M. Keynese kauzální závislosti mezi veličinami, ovlivňujícími v konečné instanci

objem národního důchodu a výši zaměstnanosti.

• Samofinancování – tedy investice z vlastních zdrojů, je jedním z faktorů, které ovlivňují vliv úrokových sazeb na investice. V ekonomicko vyspělých zemích činí 40 – 80 % z objemu investic.

• Časové zpoždění (lag) - zpožděním rozumíme dobu, za jakou se projeví státní regulace v ekonomice. Podle M. Friedmana to je při vzestupné fázi cyklu 5 – 21 měsíců a při sestupné fázi cyklu 13 – 24 měsíců. Tím pádem se může státní zásah proti ekonomické expanzi projevit v době, kdy je již ekonomika v recesi. Zpoždění (lag) závisí na fázi hospodářského cyklu.

ÚROK

Rozdíl mezi výší poskytnutého úvěru a vrácenou částkou. Je to cena, kterou požaduje věřitel na dlužníkovi za dočasné poskytnutí práva používat jeho kapitál. Pro dlužníka je úrok cenou, kterou musí zaplatit za dočasné používání zdrojů věřitele. Mezi věřitelem a dlužníkem existuje nevyhnutelně konflikt zájmů. Věřitel se tedy snaží dosáhnout maximální úrok a tím co nejvyšší výnos z kapitálu, dlužník naopak minimální úrok a tím co nejnižší náklady. Jedna z nejdůležitějších cen v ekonomice – „cena peněz“. Úrok je stejně jako cena určen nabídkou a poptávkou. Úrok není lichva – lichva nelegální.