Právo výpisky ze skript

splynutím práv a povinností – platí, že nikomu neslouží jeho vlastní věc

zánikem nemovitosti

trvalé změny nemovitosti

Přechodnou nemožností výkonu věcné břemeno nezaniká. Pokud však není 10 let vykonáváno, promlčí se

Zástavní právo

slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který ji odpovídá, nebude včas splněn

vzniká na základě smlouvy, schválené dědické hodnoty, popřípadě přímo ze zákona

předmětem zástavy může být věc movitá nebo nemovitá, podnik, věc hromadná, soubor věcí, pohledávka nebo jiné majetkové právo, byt nebo nebytový prostor, obchodní podíl, cenný papír nebo předmět průmyslového vlastnictví

u zástavy movitých věci je třeba odevzdání věci zástavnímu věřiteli a zapsání do rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou ČR

u zástavy nemovitostí se zástavní právo vkládá do katastru nemovitostí

smluvní strany jsou: zástavní věřitel a dlužník je tzv. zastávce

Zástavní právo zaniká, zanikne li zajištěná pohledávka

věřitel je povinen zástavu vrátit, v případě nemovitostí vydat listinu pro vyznačení zániku zástavního práva v katastru nemovitostí

Zadržovací právo

slouží k zajištění splatné peněžní pohledávky tím, že zadržovatel, ačkoliv je povinen věc vydat, odpírá tak učinit, pokud mu vlastník neposkytne požadované plnění

zadržovatel musí prokázat na základě, jakého důvodu pohledávka existuje

zadržovací právo platí jen u věcí movitých->je totiž o uplatnění faktické moci nad věcí

dále nemůže být předmětem věc, která byla odebrána svémocně nebo lstivě, nebo která byla předmětem půjčky a ani věc, která byla někomu svěřena

funkce zadržovacího práva je zajišťovací ne uhrazovací – zadržovatel může věc zadržovat do splnění pohledávky, nemůže ji však zpeněžit

právo zanikne splněním pohledávky

Závazková práva

Základy závazkové (obligačního) práva

Vyplývá z něj závazkový právní vztah

Tvoří pevný rámec, v němž je umožněna realizace smluvní svobody soukromoprávních subjektů

• Závazkový právní vztah

Upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky a vzniká zákonem a trvá mezi určitými subjekty

Postavení uvedených subjektů je protichůdné - věřiteli vzniká právo na plnění a dlužníkovi vzniká povinnost plnit závazek (dluh)

Tento vztah neplatí absolutně, slouží pouze k definičnímu – např. strany kupní smlouvy (prodávající a kupující), nájemní smlouvy (pronajímatel a nájemce), smlouva o dílo (objednavatel a zhotovitel).

Obsahem musí být určení plnění, které má být poskytnuto

Obsahovou stránku představuje subjektivní oprávnění (pohledávka) a subjektivní povinnost (dluh)

Předmětem je určité plnění, které se předmětu musí týkat – může to být věc, právo nebo duševní činnost

Podle předmětu plnění můžeme rozlišovat závazky na: peněžité nebo nepeněžité, úplatné nebo bezplatné, závazky s plněním jednotlivě určeným, závazky s plněním druhově určeným, závazky s plněním alternativně určeným