Právo výpisky ze skript

Držbu lze rozlišovat na:

Držbu v dobré víře: Zjišťujeme, zda mohl či nemohl držitel rozpoznat, že mu věc patří či nikoliv. Např. Obdarovaný nemá povinnost zjišťovat, zde dárce je skutečným majitelem věci, kdyby to ovšem věděl nebo mohl vědět, nemohl být v dobré víře

V případě, že držitel nabyl věc v dobré víře, jde o držbu oprávněnou

Držba ve zlé víře: O neoprávněnou držbu jde např. tehdy, když zloděj získal věc, kterou sice fakticky ovládá, nakládání s ní jako s vlastní, ale nenabyl ji v dobré víře.

Jen držitel, který je v dobré víře, může nabýt vlastnické právo vydržením, což je způsob, jak získat věc do svého vlastnictví. Podmínkou je, že jde o držbu oprávněnou, u movité věci nepřetržitý výkon 3 roky a u nemovité 10 let. Splněním těchto podmínek dochází k nabytí a není třeba rozhodnutí statutárního orgánu

Spoluvlastnictví

Pokud vlastnické právo náleží současně více osobám

Má dvojí podobu- Podílové spoluvlastnictví (spoluvlastníkům náleží určité podíly) a společné jmění manželů (může vzniknout jen mezi manžely)

Podílové spoluvlastnictví

Má více vlastníků a jde o právní vztah mezi dvěma či více osobami, kteří vlastní jednu věc, jejich výkon je omezen spoluvlastnickými podíly

Jedná se o tzv. ideální podíly

Vlastnictví podílu zajišťuje několik práv a povinností:

Právo účasti na výkonu práv a povinností vlastníka – míra je dána velikosti podílu, při rovnosti hlasů, pokud nedosáhnou dohody, rozhodne soud

Právo na účast na příjmech, např. pronájem věci, či z prodeje věci

Povinnost podílet se na nákladech (o vynaložených nákladech se rozhoduje podle velikosti podílů)

• Vznik a převod podílového spoluvlastnictví

Několik způsobů: na základě zákona (dědění), na základě rozhodnutí soudu (určí spoluvlastníky a podíly), z právního úkonu (uzavření smlouvy)

Při vzniku se určují i podíly (zlomkem nebo procentem)

V případech zákonného vzniku jsou podíly vždy určeny, u smlouvy se nemusí podíly určovat

Vzájemné vztahy se projevují při převodu spoluvlastnictví, výjimkou jsou osoby blízké, kde existuje překupní právo (tzn. povinnost nabídnout převáděný podíl ostatním spoluvlastníkům)

Zákon předepisuje lhůty, v nichž jsou od obdržení nabídky povinni se vyjádřit. Tato lhůta činí u movité věci 8 dní a u nemovité věci 2 měsíce

Odmítne-li jeden ze spoluvlastníků, jeho podíl se poměrně rozdělí mezi ostatní. Pokud odmítnou nebo se nevyjádří všichni, může spoluvlastník podíl volně převést na třetí osobu

• Zánik podílového spoluvlastnictví

Vlastnictví zaniká individuálně

Může dojít i ke zrušení spoluvlastnictví, v případě, že nechtějí spoluvlastníci v tomto vztahu dále zůstat

Zrušení je spojeno s vypořádáním

Může dojít dohodou spoluvlastníků