Česká literatura 2.pol. 20.st. - přednáška

21. 2.

Česká literatura 60. let

Období 60. let

• Bývá interpretováno jako období šťastné pro kulturu a společnost („Zlatá léta šedesátá“)

• Kundery komentář:

  • „Zrodila se celá plejáda děl“ – literární díla, divadlo, způsob myšlení

  • To, co se zrodilo, je unikátní

  • Smetení kultury roku 1968

• Výlučnost a unikátnost jsou hlavní myšlenky Kundery směrem k 60. letem

• Zní to jako by 60. léta byla lepší než 50. (to ale není pravda, v 50. letech byly úseky, kde byla větší svoboda než v 60. letech) – tato představa „temných 50. let“ je umělá

• Proběhly další čistky na veřejných školách – někteří lidé museli ze škol odejít z politických důvodů

• Mezi 50. a 60. lety není žádný rozdíl, žádná hranice

• Věra Linhartová – to, co vydala v 60. letech, napsala v 50. letech – to nemůže svědčit o tom, že je to lepší než v padesátých letech

• Byly zakázány časopisy, ALE vznikaly neoficiální komunikační okruhy

• Rozdíl byl pouze v provozu literatury, a ne v literatuře samotné – například, že v padesátých letech bylo něco zakázané, nemohlo se to vydávat a v šedesátých letech to šlo

• SEMAFOR – Suchý + Šlitr – divadlo vzniká v šedesátých letech (to ale není pravda, protože se setkávají již v padesátých letech a již v této době spolu tvoří – jejich poetika vzniká již v padesátých letech) – inspirují se 20. a 30. lety – Werichem a Voskovcem = kontinuita různých období (nejde o žádné „zrození Semaforu v 60. letech, v těchto letech se rodí maximálně tak název Semafor)

• Ivan Skála kritizuje poetiky v jeho referátu na 3. sjezdu československých spisovatelů (v 60. letech), nekritizuje období jako takové

• Institucionalizace cenzury – její vrchol probíhal od roku 1967 – vešel v platnost nový tiskový zákon, který legalizoval cenzuru (Ústřední publikační správa, poté Hlavní správa tiskového dohledu – byla nepodložená, spojena s ministerstvem…) → další argument o nesvobodě šedesátých let

• V šedesátých letech se obrátila perspektiva hodnocení – pozitivně hodnocena díla, která zobrazovala kolektivizaci pozitivně/v šedesátých byla tato díla negativně hodnocena, nelíbilo se jim, že pozitivně zobrazují kolektivizaci zemědělství

• Časopis Tvář (založen 1964, 1965 zakázán)

  • Zakázán z politických důvodů

  • (V padesátých letech byl zakázán časopis Květen - tedy žádný rozdíl mezi obdobími)

  • Bohumil Doležal – psal o poezii

  • Jan Lopatka – psal o próze

    • Jejich kritiky vychází z analýzy poetiky, ne z ideologizujícího posouzení

  • Časopis nebyl svobodný, byl organizačně závislý na svazu československých spisovatelů

  • Ti, co v časopise píšou, píšou proti lidem svazu českosl. spisovatelů, proti těm, kteří to vedou – proto byl zakázaný

• 4. sjezd svazu československých spisovatelů

  • Vandalství v kultuře – tento pojem zvolil Kundera – reakce na to, jak se česká kultura chovala k tomu, o co by měla pečovat – jak se chovala k dílům, ke spisovatelům…