Česká literatura 2.pol. 20.st. - semináře
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Neologismy
Porušování gramatických pravidel
Ivan Vyskočil – Kosti
Vztah k vypravěči – vypravěč se stane hlavní postavou
Vychází z prázdných frází
Jazyková komika → z toho komika situační
Destrukce automatismu v jazyce i vyprávění (to samé se děje i u Linhartové)
Lidé si nerozumí – podobný princip i u Kundery (Žert) → krize jazyka jako komunikačního prostředku
Narativní identita
Tvarovaný jazyk vyprávění (narativní princip) – dvojího typu:
Individuální (sami držíme pohromadě – mentalita, sebeprezentace – na bázi příběhu, víme vzpomínky na určité jednotliviny, není mezi nimi hierarchie – propojování vzpomínek – hierarchizace jednotlivin)
Nadindividuální (společenská – tak vzniká národ, kulturní identita, ideologie)
Jazyková identita, narativní identita – v 60. Letech čeští spisovatelé tematizují krizi jistot (osobnostních, společenských)
14. 3. 2019
Petr Kabeš
Čáry na dlani
Zahrady na boso
Hlavní složka - metafory
Obě sbírky jsou ovlivněny poezií všedního dne
Nenajdeme zde typické socialistické pojmy
Personifikace, náznaky symbolů, porušení interpunkčních pravidel
Odkazy na díla, osoby
Ivan Wernisch
Kam letí nebe - 1961
Prolínání snového a skutečného světa
Ovlivněno poezií všedního dne
Volný verš
Užívání figur a tropů
Místo básnických výrazů používá všední slova
21. 3. 2019
Zbyněk Hejda
Navázání na expresionismus (na Trakla, Weinera)
Grotesknost, cykličnost, marnost v každodenním životě, přes kterou prosvítá smrt
Vypjatě stylizované motivy
Přechod volného verše k vázanému
Motivy zaměřené na erotiku – tyto významy nejsou naturalistické, většinou se spojují s dalšími motivy
28. 3.
Jan Zábrana
Utkvělé černé ikony – 1965
Básnická sbírka
Tematická rovina
Útržkovitá pozorování nebo záznamy relativně banálních událostí, které ale dohromady dávají komplexní obraz života
Stárnutí, smrt, vztahy mezi lidmi, vzpomínky na minulost, člověk, lidskost se vším, co k ní patří
Lyrický subjekt hraje roli pozorovatele, sám je součástí děje jen zřídka
Postavy Zábranových básní jsou obyčejní lidé s běžnými problémy, radostmi, strachy
Kompoziční rovina
Básně psány většinou volným veršem
Očíslované 1-90
Mají různý rozsah a proměnlivou strofiku
Verše jsou spíše kratší
Rým v naprosté většině případů chybí
Text někdy navozuje dojem dialogu
Jazyková rovina
Snaží se o co největší mluvnost
Vyhýbá se zažitým pojmenováním a slovním spojením a razí nová
Absence smyslu života, mechaničnost
Navazuje na avantgardní koncepty
Aktualizuje verš – krátký, občas rýmovaný verš
Jaroslav Seifert
Působil v Devětsilu
Přispíval do Rudého práva
Období normalizace – samizdat
Podepsal Chartu 77
Nobelova cena za literaturu
Morový sloup - 1973
Básnická sbírka
Vydána v samizdatové edici Petlice
Původní název: Knížka polibků