Autorská pohádka

ČESKÁ AUTORSKÁ POHÁDKA I. 

· 

Pohádka naučná - navazuje bezprostředně na lidovou 

pohádku zvířecí. Postupy jsou shodné, nový je materiál. 
 
· Antipohádka - další typ pohádky u nás, psal ji především 
Karel Čapek, Josef Lada, Karel Poláček a Vladislav Vančura. 
Tento přístup k pohádce je „ryze český“.  
 Pozn. Při vší úctě, kterou Čapek k lidové pohádce chová je jeho pohádka 
často její negací, promyšleným rušením pohádkové iluze. 
 
· „Cesta dítěte do pohádky“ - pohádka, v níž postava dítěte 
vstupuje do světa pohádky. „Všichni víme, že 
pohádky neexistují, je příjemné ale na chvíli uvěřit, že se do 
takového světa dá vstoupit a něco zde prožít.“ 
 
· Nonsens, imaginativní pohádka – pohádka, kde ožívají 
věci, či se zvířata chovají jako lidé a pohádky ze 
života zvířat. 

ČESKÁ AUTORSKÁ POHÁDKA II. 

 Za zakladatele moderní pohádky 

je považován H. Ch. Andersen.  

 V českém literárním kontextu pak 

J. Karafiát. 

H. CH. ANDERSEN (1805 – 1875) I. 

„Všechny knihy zežloutnou, ale kniha přírody má každý rok 

nové, nádherné vydání.“ 

 
 dánský prozaik a dramatik 
 vliv otce, matky, babičky; chudoba (knihy neměl, 

půjčoval si je od lidí na ulici) 

 zážitky z dětství – projektuje do pohádek 
 úzkostlivý, citlivý až přecitlivělý; trpěl 

psychastenií; introvert 

 Viz Pohádka mého života