Autorská pohádka

 Sbíral květiny ze všech ročních dob a vázal osobité 

kytice (přírodní prosté materiály) – jeho vazby lidé 
napodobovali (Erik Bering je dle jeho vlastních popisů  v 
denících mohl napodobit a naaranžovat do váz z 19. stol. v 
kodaňském muzeu porcelánu) 

 Zná zákony přírody, nevěří kouzlům. 
 

 Mnohostranný umělec – recitace, tanec, divadlo, 

výtvarný talent – vlastní loutky, kostýmy pro ně; 
vystřihovánky z papíru (stovky kreseb, vystřihovánek a 
koláží) 

 Fascinován fotografií a fotografickou technikou 

H. CH. ANDERSEN – POHÁDKY I. 

 Pohádka je pro něj básnickým médiem. 
 Pohádka = svět symbolů 
 Myšlení blízké dítěti (zosobnění neživých věcí; umí oživit cokoli). 
 Apel na dětskou imaginaci (antropomorfizace) 
 Autobiografie, vlastní postoje, pocity, náměty ze života 
 Všední věci + dětský hrdina 
 Charakteristika prostředí, cizí země (místní a časová konkretizace) 
 Aktualizace soudobých událostí (implicitní obžaloba a kritika) 
 Optimismus vs pesimismus (<- outsider, chudý, pozdě vzdělán, 

neangažuje se v plnohodnotném láskyplném vztahu; saturace v 
přírodě, fiktivní svět věcí a květin, projekce lidí do květin) 

 Špatný konec – často je pro vývoj jedince lepší než dobrý (krása je 

uvnitř, ne vně x Ošklivé káčátko=autobiografie autora „O tak velkém 
štěstí se mi ani nesnilo, když jsem byl ošklivým kačátkem“) 

H. CH. ANDERSEN – POHÁDKY II. 

 Oslovuje čtenáře 
 Četné dialogy postav 
 Tradiční postavy zbaveny nadpřirozena/deglorifikovány 

(IRONICKÝ PŘÍSTUP K POHÁDKOVÝM OBRAZŮM) 

 Pohled dítěte  staví nad pokrytectví dospělých 
 Vítězství lásky nad chladným rozumem 
 Prvky reálného života 
 Poukazuje na sociální rozdíly 
 Spasitelná role dítěte  
 Mnohovýznamovost, symboličnost, alegoričnost 

ČESKÁ AUTORSKÁ POHÁDKA III.