Autorská pohádka

BOJE O POHÁDKU III. 

 Ve 30. letech spory vyvrcholily a do diskuse 

vstoupil K. Čapek svou Marsyas čili na okraj 
literatury (1931). 

 Zamyslel se nad pohádkou zcela jinak, 

vymanil se z dosavadních pohádkových 
konvencí, obnovil pohádku jako moderní 
literární útvar.  

 Vypráví ji jako zcela aktuální příběh s využitím 

kouzelných prostředků.  

(ukázky) 

BOJE O POHÁDKU IV. 

 Někteří autoři nechtěli nechat úroveň autorské 

pohádky upadnout, oslovili jiné autory a vytvořili 
sborníky autorských pohádek:  

 Karel Čapek se svou trojdílnou Nůší pohádek (1918, 

1919, 1920) 

  Marie Majerová se souborem Zlatý pramen (1918), 

souborem autorských pohádek od obrození po 
současnost.  

BOJE O POHÁDKU V. 

 Vedle sborníků zde existovala celá řada autorů, 

jež napsali mezi válkami  vlastní soubory 
autorských pohádek: Jiří Mahen, Jiří Wolker, Karel 
Čapek, Josef Čapek či Vladislav Vančura, Karel 
Poláček, Josef Lada, Helena Malířová aj. 

 Tito autoři vytvořili pohádky ryze své, každý 

s jiným záměrem a v jiném duchu a jen někteří 
z nich chtěli svými pohádkami především bourat 
staré mýty o nadpřirozených silách.  

JIŘÍ MAHEN I. 

 Za války vyšla kniha Její pohádky (1914, v roce 1922 vyšla 

opět pod názvem Co mi liška vyprávěla), později vyšla 
knížka Dvanáct pohádek (1918).  

  První z knih je rámcová sbírka zvířecích pohádek blížících 

se svým založením spíše bajce. 

 Je zde patrný Mahenův „odmítavý vztah k mocným pohádkovým 

silám zla a jeho děsivým a báchorečným ztělesněním“.  

 Neboří klasickou pohádku, snaží se její atmosféru i logiku 

zachovat. 

  Nadpřirozené síly jsou bezmocné vůči modernímu světu.   
 Jako první tak přišel Mahen s později běžnou formou autorské