13. Chromozomové aberace

13. Chromosomální mutace (aberace)

-> mění strukturu, tvar, počet jednotlivých chromosomů, jde o velmi rozsáhlé spektrum abnormalit, které může mít různě závažný klinický význam. Některé chromozomální odchylky jsou zcela neškodné a u svého nositele se ani neprojeví. Řada aberací není vůbec slučitelná se životem a u narozených se s nimi vůbec nesetkáme. Komplexní a mnohočetné chromozomální aberace nalezneme v nádorových buňkách. Mutace se dělí na:

- numerické mutace chromosomů – jsou způsobeny abnormálním počtem chromozómů v karyotypu. Struktura chrom. zůstává neporušená, patologicky se uplatňuje buď nadbytek, nebo chybění chromozómů. Vznikají často díky chybě při rozchodu chromozómů do dceřinných buněk během meiotického či mitotického dělení (= nondisjunkce) nebo opožděním chr. v anafázi. Patří sem:

Aneuploidie= změny v počtu jednotlivých chromozómů: monozomie (2n-1), trizomie (2n+1), nulisomie (2n-2). Mají většinou těžké fenotypové následky,monozomie téměř vždy letální, kromě monozomie X u Turnerova sy., trizomie → Dawnův sy., Klinefelterův sy. → vznik většinou pomocí nondisjunkce

Polyploidie= změny v počtu celých chromozomálních sad (3n = triploidie, 4n = tetraploidie, atd.). Vznik např. oplozením diploidního vajíčka. Polyploidie je běžná u rostlin (může dokonce způsobovat větší výnosy, protože polyploidi zpravidla dorůstají větších rozměrů), ale vzácnější u živočichů (polyploidie je pro ně zpravidla smrtelná, někdy však evolučně významná).

- strukturální odchylky = Jsou výsledkem chromozómových zlomů, na které navazuje určitá přestavba. Primární je tedy porucha struktury, přičemž původní množství genetického materiálu může být zachováno (balancované aberace) nebo nemusí být zachováno (nebalancované). Balancované nemusejí být ,ale mohou být příčinou patologických změn v buňce. Pokud změny zasáhnou zárodečnou linii budoucích gamet, pak vznikají defektní gamety, které jsou příčinou vrozených vad (většinou potratů) plodů. Dělí se na:

• delece - Část chromozomu chybí. Může být způsobeno nerovnoměrným crossing-overem, jehož následkem dojde na jednom chromozomu k duplikaci sledovaného úseku, zatímco na druhém je tentýž úsek deletován.

• inverze - Při vzniku inverze dochází ke dvěma zlomům na jednom chromozomu, k přetočení segmentu mezi zlomy a následnému spojení s distálními segmenty. Například důsledkem inverze na chromozomu s původní sekvencí A-B-C-D-E-F-G-H by byla sekvence A-B-F-E-D-C-G-H. Podle toho zda jsou zlomy na krátkém i dlouhém rameni chromozomu, nebo dva zlomy na jednom rameni rozlišujeme: pericentrické inverze – invertovaný úsek chromozomu centromeru obsahuje; paracentrické inverze – invertovaný úsek chromozomu centromeru neobsahuje.

Inverze patří mezi balancované aberace, obvykle se neprojeví ve fenotypu, ale nosič inverze má riziko nebalancované aberace pro své potomstvo, a to v případě, že dojde k meiotické rekombikaci (crossing-overu) mezi normálním a invertovaným chromozomem