56. Rodina enzymů Cytochrom P 450, význam pro metabolismus léků
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
Warfarin a cytochrom CYP2C9
warfarin – orálně aplikovaný antikoagulant
nebezpečným vedlejším účinkem tohoto léku je krvácení (proč viz níže)
warfarin jako racemická směs obsahuje dvě izoformy R a S
navzájem se liší rychlostí metabolismu a účinkem (S je 3krát účinnější)
S je metabolizován CYP2C9 (a CYP2C8) a vylučován žlučí, zatímco R je metabolizován CYP1A2, CYP3A4 a vylučován močí
i když se zdá na první pohled vliv metabolizmu R-warfarinu méně významný, je třeba si uvědomit, že hladiny méně účinného R-warfarinu v lidské plazmě jsou vyšší než S-warfarinu, což do jisté míry kompenzuje jeho nižší účinnost
je známo více než 30 různých alel genu CYP2C9, z nichž největší význam mají CYP2C9*1 (nemutovaný), CYP2C9*2 a CYP2C9*3 (mutované)
u CYP2C9*2 je mutace způsobená záměnou C→T v kodónu 144, což vede k záměně argininu za cystein a u CYP2C9*3 vede změna A→C v kodónu 359 k záměně izoleucinu za leucin
obě tyto mutace vedou k proteinům se sníženou metabolickou aktivitou, a to hlavně v případě CYP2C9*3, kdy způsobuje pokles aktivity až o 90% ve srovnání s nemutovaným CYP2C9 – dávku warfarinu je pak nutné snížit až na 0,5 mg
klinicky se přítomnost polymorfismů CYP2C9 projevuje zvýšenou citlivostí na warfarin
jejich nositelé mají nižší potřebnou dávku nutnou k dosažení a udržení terapeutického rozmezí, potřebují delší čas k dosažení stabilní dávky warfarinu
dochází ke snadnému předávkování nejen při zahájení antikoagulace a s tím spojenému vyššímu riziku krvácivých komplikací
nutnou dávku warfarinu tedy prokazatelně ovlivňují genetické varianty cytochromu CYP2C9 a reduktázy epoxidu vitaminu K (VKORC1)
normálně při srážení krve: pro vznik srážecích faktorů II, VII, IX a X v játrech je nutná jejich přeměna na aktivní formu, což je zajištěno enzymy GGCX
pro enzymy GGCX je důležitá redukovaná forma vitamínu K, kterým se aktivací těchto enzymů sám oxiduje
pro jeho návrat do redukované formy, která je pro další srážení krve nezbytná, je potřeba reduktáza VKORC1
warfarin inhibuje právě tuto reduktázu
VKORC1 alelická heterogenita – může zde dojít k mutacím gain of function – snížení terapeutického účinku warfarinu, nebo k mutaci loss of function – zvýšení jeho účinku
tyto mutace zodpovědné za 30 % variability účinku warfarinu
reduktáza VKORC1 nesmí být inhibována příliš, protože jinak dojde ke krvácení, a ani málo – neprojeví se inhibice srážení