Otázka č. 17 - Veřejné právo a soudnictví

Struktura obou uvedených řízení je odlišná. Základní rozdíly mezi oběma druhy řízení spočívají zejména v různém uplatnění procesních zásad. Zatímco např. v řízení sporném platí zásada dispoziční (řízení je zahajováno pouze na návrh, účastníci jsou podle hmotného práva legitimováni k nakládání s předmětem řízení), v řízení nesporném, které se vyznačuje vyšší mírou ingerence ze strany státu, platí zásada oficiality (řízení může být zahájeno i bez návrhu, je vyloučena možnost uzavření soudního smíru apod.). Rozdílnost uplatnění procesních zásad se projevuje dále např. v úpravě dokazování (Důkazní břemeno).

Specifickou formou civilního procesu je řízení konkursní a vyrovnací, jež v sobě zahrnuje prvky řízení sporného, nesporného i vykonávacího. Jde o zvláštní, samostatné řízení, jehož cílem je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku, vůči jeho věřitelům.

Řešení majetkových sporů může za splnění určitých předpokladů probíhat i mimo státní soudy. Nestátními institucemi, které jsou povolány k rozhodování těchto soukromoprávních sporů, jsou rozhodci nebo stálé rozhodčí soudy. Předpokladem rozhodčího řízení je písemná dohoda stran o tom, že jejich majetkový spor bude takovýmto způsobem rozhodován (rozhodčí smlouva). Záleží tedy na jejich vůli, zda si tento způsob řešení sporu zvolí.