Otázka č. 17 - Veřejné právo a soudnictví

Soustava soudů

• typy soudů

  • civilní (např. rozvod)

  • správní – přezkoumávají rozhodnutí o přestupku

  • trestní – projednávají trestné činy (např. loupež, vražda, podvod,…)

• soustava soudů

  • Nejvyšší soud

    • vrcholný soudní orgán

    • sleduje rozhodnutí vrchních soudů a zajišťuje zákonnost v jejich obvodu

  • vrchní soudy

  • krajské soudy/městské soudy

    • pro Prahu – městský soud

    • pro kraje – krajský soud

  • městské soudy/obvodní soudy

    • pro Prahu a větší města s obvody – obvodní soudy

    • pro města – městské soudy

→ v případě, že člověk nevyužije opravného prostředku, nebo už nemá jak ho využít, je rozhodnutí pravomocné

• Ústavní soud

  • samostatná součást soudní organizace

  • sídlí v Brně

  • dohlíží na dodržování ústavnosti v zemi

  • rozhoduje např. o zrušení zákonů, ústavní žalobě Senátu proti prezidentu republiky,…

  • proti jeho rozhodnutí se nelze odvolat

  • v současnosti – předseda – Pavel Rychetský

• soudci

  • bezúhonný občan

  • vysokoškolské právnické vzdělání

  • věková hranice není určena

  • jmenuje je prezident republiky – doživotně

  • ústavní soudci

    • 15 soudců

    • jmenováni prezidentem se souhlasem Senátu

    • funkční období – 10 let

    • bezúhonný občan, který je volitelný do Senátu (věk nad 40 let)

    • vysokoškolské právnické vzdělání

    • nejméně deset let činný v právnickém povolání

    • možné opakované jmenování téže osoby

• Státní zastupitelství

  • státní úřad, který se vedle soudců významně podílí na státní ochraně

  • soustava úřadů:

    • Nejvyšší státní zastupitelství (sídlo v Brně)

    • vrchní státní zastupitelství (2 – Praha, Olomouc)

    • krajské státní zastupitelství

    • okresní státní zastupitelství

• Mezinárodní instituce

  • Mezinárodní soudní dvůr v Haagu

  • Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku

  • Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku

Občanské soudní řízení

(civilní proces) lze vymezit jako postup soudu, účastníků řízení, příp. dalších zúčastněných subjektů při projednávání a rozhodování věcí patřících do civilní pravomoci soudů, jehož cílem je poskytnutí ochrany subjektivním právům a zákonem chráněným zájmům.

V rámci civilního procesu lze rozlišovat tzv. řízení nalézací, tj. řízení, v němž soud zjišťuje (nalézá) a určuje, co je právem, a tzv. řízení vykonávací (Výkon rozhodnutí), jehož cílem je nucený výkon práva zjištěného a přiznaného vykonatelným rozhodnutím, nebylo-li realizováno dobrovolně. Z hlediska právní teorie i praxe je dále významné rozlišování civilního řízení na tzv. řízení sporné a nesporné. Sporným řízením je řízení, v němž jde o to, rozhodnout spor o právo mezi účastníky, kteří stojí proti sobě v postavení vzájemných skutečných nebo potenciálních odpůrců (žalobce a žalovaného). V nesporném řízení (např. řízení ve věcech péče o nezletilé, řízení o prohlášení za mrtvého, řízení opatrovnickém, řízení o dědictví) nejde o spor ve vlastním slova smyslu; jeho cílem je především upravit právní postavení účastníků řízení v souladu se zákonem.