Jak Začít?

Máš v počítači zápisky z přednášek
nebo jiné materiály ze školy?

Nahraj je na studentino.cz a získej
4 Kč za každý materiál
a 50 Kč za registraci!




Otázka č. 24 - Scholastika a renesanční myšlení

DOC
Stáhnout kompletní materiál zdarma (131,5 kB)

Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.

24) Scholastika a renesanční myšlení Scholastika → z latinskéhoschola 9. – 15. stol. n.l. – druhé období křesťanství rozvoj na církevních školách, na vznikajících univerzitách → sedm svobodných učení: trivium – gramatika, rétorika, dialektika quadrivium – aritmetika, geometrie, astronomie, hudba univerzálním jazykem je stálelatina Itálie, Francie, Anglie, Německo úkol: objasňovat články víry, upevňovat jejich pravdivost v očích veřejnosti „filosofie je snůška teologie“ „věda“ je odtržená od normálního života, nepřináší nic nového → nekritické přijímání autorit →scholastická argumentace/scholastická metoda argumentace -potvrzuje církevní dogmata -spočívá v podkládání výchozího článku víry výroky povolených církevních otců nebo filosofických autorů (Platon) jediná povolená filosofie, která se tou dobou pěstuje v Evropě dělí se na 4 období: -počátky za Karla Velikého karolinská renesance -rané období (9. – 11./12. stol. n.l.) -ovlivněno Platonem, novoplatonismem -metodasic et non (ano a ne) – P. Abélard → metoda protikladů - řešení -spor o univerzália (= obecné pojmy) nominalisté realisté problém s církví (Bůh je jen pojem) uznáváni univerzália existují pouze jako slovní symboly uznávají reálnou existenci obecných pojmů → před věcmi (Platon), ve věcech (Aristoteles) 2 proudy: 1. obecný pojem – lidská abstrakce 2. obecniny neexistují vůbec představitelé: William Occam(Occamova břitva)– kacířství Robert Bacon představitelé: Ján Scotus Eriugena Anselm z Canterburry Pierre Abélard Pojemscholastika vychází zlatinského slovascholasticus (resp.řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř. „školák“ (učitel i žák). Odkazuje jednak ke specifickému způsobu filosofického myšlení, jednak k epoše středověké filosofie, která bývá vymezována11.–15. stoletím n. l., kdy byla scholastická filosofie rozvíjena zejména nauniverzitáchzápadní Evropy. Charakteristika ZaKarla Velikého došlo ke spolupráci a oboustranně prospěšné podpoře, která v důsledku umožnila rozkvět scholastické filosofie. Scholastika se snažila o rozumové podepření církevních dogmat. Zakladatelem scholastiky byl anglosaský mnichAlkuin, kterého povolal Karel Veliký po tom, co se zhrozil nad úrovní vzdělanosti panující mezi kněžstvem. Alkuin zorganizoval klášterní školu, která udala směr středověkého vzdělání. Učilo seseptem artes liberales – sedmi svobodným uměním, které rozdělil na: trivium –gramatika,rétorika,logika quadrivium –aritmetika,geometrie,astronomie,hudba Scholastika je spjata s učenýmidisputacemi a vznikem univerzit v Evropě, zvláště pak vCambridge,Oxfordu,Vídni,Krakově,Boloni,Heidelbergu,Lipsku atd. Období Scholastiku rozdělujeme na tři období. Raná scholastika Období11.–12. století. Hlavně se vedespor o univerzálie (obecné pojmy). Objevují se tři proudy: realisté (krajní) – podle nich obecniny existují v mysli Boha (nejprve byly obecniny, pak věci). před věcmi = ante res realisté (umírnění) – obecné pojmy existují ve věcech = in rebus a jsou jejich součástí. nominalisté – podle nich jsou obecniny abstraktní jména, výplody rozumu (nejprve byly věci, pak obecniny). Názvy vznikly až po věcech = post res. V tomto období se dále vytváří učební metodasic et non – ano a ne, se kterou přišelPierre Abélard. Tato metoda ze vzájemných protikladů vyvozuje konečné řešení. To ovšem nesmí být proti tehdejšímu církevnímudogmatu. Např. se položí otázka: JeBůh věčný? Poté se předkládají tvrzení jak pro, tak proti věčnosti Boha. Žáci se tak učí být v pohotovosti a obratně vyjadřovat své názory. Vrcholná scholastika Období13. století. Je to tzv. století dvou proudů –františkáni adominikáni. Probíhají tzv. sumarizační snahy – shrnutí všech vědomostí do knih – sumy. Vrcholná scholastika dále reaguje na příchod myšlenekAristotela do křesťanského světa. Církev je bohatá. První z představitelů jeAlbert Veliký. Překládal a komentovalAristotela –„zázrakům a Bohu musí člověk věřit.“ Pokusil se o sepsání první sumy. Tu ale nedokončil a pokračoval v ní jeho žákTomáš Akvinský. Akvinský říká, že Bůh je nejdokonalejším bytím a že ostatní skutečnosti jsou stvořené. Rozum a víra jsou podle něj v harmonii – obě mají počátek v Bohu. Filosofie je podle něj služkou víry a jejím úkolem je přibližovat pravdy církevních autorit. K čtyřem antickým ctnostem (uměřenost, statečnost, rozum a spravedlnost) přidal 3 křesťanské (víra, láska, naděje). Lidský rozum není schopen pochopit božskou podstatu. Tomáš Akvinský mluví o 5 důkazech boží existence: pohyb – někdo musel udělit podnět, aby došlo k prvotnímu pohybu příčina – vše má příčinu nutnost a nahodilost – vše má účel nejvyšší dokonalost – musí být někdo musí vše řídit Tomáš Akvinský tvrdil, že "Poznání Boha zprostředkuje víra". Láska v Boha, podle něj, převyšuje víru a poznání. Ke spáse lze dojít, když člověk ví v co věřit, co žádat... Tvrdil, že člověk je jednotou duše a těla. Tomáš Akvinský „očistil“ Aristotela od arabských vlivů a přepracoval ho do moderní podoby. V ní klade Boha nad svět a stvořené a prokazuje tak nesmrtelnost duše. Existují 3 poznání Boha: rozumové vírou intuitivní (po smrti) Pozdní scholastika Období14.–15. století. Sílí vlivnominalismu (oproti realismu). Postupně dochází ke stagnaci, probíhá spíše rozvoj přírodních věd a křesťanskémystiky. Ján Scotus Eriugena 810 - 877 aplikaci novoplatónismu na křesťanské myšlení realista dle univerzálií (myšlenky boží) utvořil Bůh jednotliviny (svět) univerzálie dokonalejší než jednotliviny – Bůh je nejabstraktnějším pojmem (je celý svět), je to nejdokonalejší Dílo: Periphyseon (O přírodě/přirozenosti) Sféry Světa – Přírody – Boha (panteismus) 1)Příroda tvořící a nestvořená – Bůh Stvořitel, jakožto první příčina 2) Příroda tvořící a stvořená – univerzálie (božské ideje) 3)Příroda netvořící a stvořená – jednotliviny (reálný svět) 4)Příroda netvořící a nestvořená – Bůh po stvoření světa Anselm z Canterbury 1033 – 1109 ontologický důkaz Boha Bůh -to, nad co nelze myslet nic dokonalejšího -to, co existuje, je dokonalejší než to, co je jen myšleno (

Témata, do kterých materiál patří