Otázka č. 24 - Scholastika a renesanční myšlení

24)

Scholastika a renesanční myšlení

Scholastika

→ z latinského schola

• 9. – 15. stol. n.l. – druhé období křesťanství

• rozvoj na církevních školách, na vznikajících univerzitách → sedm svobodných učení:

  • trivium – gramatika, rétorika, dialektika

  • quadrivium – aritmetika, geometrie, astronomie, hudba

• univerzálním jazykem je stále latina

• Itálie, Francie, Anglie, Německo

• úkol: objasňovat články víry, upevňovat jejich pravdivost v očích veřejnosti

• „filosofie je snůška teologie“

• „věda“ je odtržená od normálního života, nepřináší nic nového

→ nekritické přijímání autorit

→ scholastická argumentace/scholastická metoda argumentace

- potvrzuje církevní dogmata

- spočívá v podkládání výchozího článku víry výroky povolených církevních otců nebo filosofických autorů (Platon)

• jediná povolená filosofie, která se tou dobou pěstuje v Evropě

• dělí se na 4 období:

- počátky za Karla Velikého

• karolinská renesance

- rané období (9. – 11./12. stol. n.l.)

- ovlivněno Platonem, novoplatonismem

- metoda sic et non (ano a ne) – P. Abélard → metoda protikladů - řešení

- spor o univerzália (= obecné pojmy)

nominalisté realisté problém s církví (Bůh je jen pojem) uznáváni univerzália existují pouze jako slovní symboly uznávají reálnou existenci obecných pojmů → před věcmi (Platon), ve věcech (Aristoteles) 2 proudy: 1. obecný pojem – lidská abstrakce 2. obecniny neexistují vůbec představitelé:

William Occam (Occamova břitva) – kacířství

Robert Bacon

představitelé:

Ján Scotus Eriugena

Anselm z Canterburry

Pierre Abélard

Pojem scholastika vychází z latinského slova scholasticus (resp. řeckého σχολαστικός), což znamená „školský, patřící škole“, popř. „školák“ (učitel i žák). Odkazuje jednak ke specifickému způsobu filosofického myšlení, jednak k epoše středověké filosofie, která bývá vymezována 11.–15. stoletím n. l., kdy byla scholastická filosofie rozvíjena zejména na univerzitách západní Evropy.

Charakteristika

Za Karla Velikého došlo ke spolupráci a oboustranně prospěšné podpoře, která v důsledku umožnila rozkvět scholastické filosofie. Scholastika se snažila o rozumové podepření církevních dogmat. Zakladatelem scholastiky byl anglosaský mnich Alkuin, kterého povolal Karel Veliký po tom, co se zhrozil nad úrovní vzdělanosti panující mezi kněžstvem. Alkuin zorganizoval klášterní školu, která udala směr středověkého vzdělání. Učilo se septem artes liberales – sedmi svobodným uměním, které rozdělil na:

• trivium – gramatika, rétorika, logika

• quadrivium – aritmetika, geometrie, astronomie, hudba

Scholastika je spjata s učenými disputacemi a vznikem univerzit v Evropě, zvláště pak v Cambridge, Oxfordu, Vídni, Krakově, Boloni, Heidelbergu, Lipsku atd.

Období

Scholastiku rozdělujeme na tři období.