Otázka č. 24 - Scholastika a renesanční myšlení

Raná scholastika

Období 11.–12. století. Hlavně se vede spor o univerzálie (obecné pojmy). Objevují se tři proudy:

• realisté (krajní) – podle nich obecniny existují v mysli Boha (nejprve byly obecniny, pak věci). před věcmi = ante res

• realisté (umírnění) – obecné pojmy existují ve věcech = in rebus a jsou jejich součástí.

• nominalisté – podle nich jsou obecniny abstraktní jména, výplody rozumu (nejprve byly věci, pak obecniny). Názvy vznikly až po věcech = post res.

V tomto období se dále vytváří učební metoda sic et non – ano a ne, se kterou přišel Pierre Abélard. Tato metoda ze vzájemných protikladů vyvozuje konečné řešení. To ovšem nesmí být proti tehdejšímu církevnímu dogmatu. Např. se položí otázka: Je Bůh věčný? Poté se předkládají tvrzení jak pro, tak proti věčnosti Boha. Žáci se tak učí být v pohotovosti a obratně vyjadřovat své názory.

Vrcholná scholastika

Období 13. století. Je to tzv. století dvou proudů – františkáni a dominikáni. Probíhají tzv. sumarizační snahy – shrnutí všech vědomostí do knih – sumy. Vrcholná scholastika dále reaguje na příchod myšlenek Aristotela do křesťanského světa. Církev je bohatá. První z představitelů je Albert Veliký. Překládal a komentoval Aristotela – „zázrakům a Bohu musí člověk věřit.“ Pokusil se o sepsání první sumy. Tu ale nedokončil a pokračoval v ní jeho žák Tomáš Akvinský. Akvinský říká, že Bůh je nejdokonalejším bytím a že ostatní skutečnosti jsou stvořené. Rozum a víra jsou podle něj v harmonii – obě mají počátek v Bohu. Filosofie je podle něj služkou víry a jejím úkolem je přibližovat pravdy církevních autorit. K čtyřem antickým ctnostem (uměřenost, statečnost, rozum a spravedlnost) přidal 3 křesťanské (víra, láska, naděje). Lidský rozum není schopen pochopit božskou podstatu. Tomáš Akvinský mluví o 5 důkazech boží existence:

• pohyb – někdo musel udělit podnět, aby došlo k prvotnímu pohybu

• příčina – vše má příčinu

• nutnost a nahodilost – vše má účel

• nejvyšší dokonalost – musí být

• někdo musí vše řídit

Tomáš Akvinský tvrdil, že "Poznání Boha zprostředkuje víra". Láska v Boha, podle něj, převyšuje víru a poznání. Ke spáse lze dojít, když člověk ví v co věřit, co žádat... Tvrdil, že člověk je jednotou duše a těla.

Tomáš Akvinský „očistil“ Aristotela od arabských vlivů a přepracoval ho do moderní podoby. V ní klade Boha nad svět a stvořené a prokazuje tak nesmrtelnost duše.

Existují 3 poznání Boha:

• rozumové

• vírou

• intuitivní (po smrti)

Pozdní scholastika

Období 14.–15. století. Sílí vliv nominalismu (oproti realismu). Postupně dochází ke stagnaci, probíhá spíše rozvoj přírodních věd a křesťanské mystiky.

• Ján Scotus Eriugena

• 810 - 877

• aplikaci novoplatónismu na křesťanské myšlení

• realista

• dle univerzálií (myšlenky boží) utvořil Bůh jednotliviny (svět)

• univerzálie dokonalejší než jednotliviny – Bůh je nejabstraktnějším pojmem (je celý svět), je to nejdokonalejší