Otázka č. 4 - Sociologie

- sociologie se má ptát po otázce smysluplnosti jednáno, aby porozuměla sociální realitě

- společenské instituce (demokracie, byrokracie, domácnost,…) nelze podle Webera chápat jako obecné kategorie, nýbrž jako kategorie sociálního jednání

- z hlediska metod se zabývá kvalitativním šetřením, které je založeno na nenumerických zkoumáních a interpretaci sociální reality

Dílo:

• Protestantská etika a duch kapitalismu

  • nejznámějším dílo, i když dnes již překonané (důležitá antiteze k Marxovi)

  • čistě racionálně, bez empirických dat, rozvádí teorii, že kapitalismus se zrodil z kalvinistické etiky

  • kalvinismus učí člověka žít v askezi a ctnosti

→ Bůh dává svoji náklonnost lidem najevo již za jejich života na Zemi, tato náklonnost se projevuje úspěchy v životě (proto bylo pro kalvinisty legitimní podnikat, obchodovat – bohatnout)

→ zisky z těchto aktivit – projev boží vůle (peníze ale nerozházeli za pohodlný život kvůli své asketičnosti, ale investovali je zpět do podnikání, tím se nastartoval kapitalismus)

• dnes historická věda prokazatelně dokazuje, že kapitalismus má své počátky ve starých katolických městech v Říši, ve Francii i Anglii

Karl Marx a Friedrich Engels (viz otázka č. 26)

- opozice ke Comtovi, Spenserovi, Durkheimovi (vidí v kapitalismu příslib pozitivního vývoje společnosti) → spatřovali v moderním průmyslovém kapitalismu příčinu problémů moderního světa a upozorňovali na rozpory a boje mezi různými sociálními skupinami

20. století

1. funkcionalistický přístup

   • vysvětluje přetrvávání sociálních institucí z hlediska funkcí, jež plní ve společnosti

   • představitelé: Talcott Parsons (1902 – 1979)

Robert K. Merton (1910 – 2003)

1. konfliktuální přístup

   • vysvětluje přetrvávání sociálních institucí z hlediska zájmů určitých skupin, jež mají převahu nad jinými skupinami

   • představitelé: Lewis Coser (nar. 1913)

Ralph Dahrendorf (nar. 1929)

Randall Collins (nar. 1941)

1. interpretativní přístup

   • vysvětluje přetrvávání sociálních institucí z hlediska jednání lidí a významů, které těmto institucím přiřazují

   • představitelé: George H. Mead (1863 – 1931)

Erwing Goffman (1922 – 1982)

Peter L. Berger (1929)

Významné sociologické teorie

Teorie konfliktu

- společnost funguje jako nadvláda jedné části společnosti nad druhou částí

- společenské skupiny jsou spolu v rozporu, společnost jako celek je udržována tlakem vládnoucí skupiny

- existuje zde přirozené nepřátelství a konflikty protichůdných zájmů

Teorie konsensu

- východisko filosofické teorie společenské smlouvy

- lidé uzavírají „sociální kontrakt“, ve kterém se zavazují dodržovat určitá pravidla, protože z toho mají všichni prospěch

- sociální řád je tvořen jakýmsi minimem, které uznává každý, toto minimum pak zajišťuje spolupráci mezi jednotlivci