Otázka č. 4 - Sociologie

1. zdravý rozum – nezpochybňuje každodenní skutečnost

x sociologie – vychází z kritického zkoumání každodennosti, zpochybňuje to, co se nám zdá samozřejmé, a ukazuje skutečné příčiny lidského jednání

Předmět sociologie

• nejznámější vymezení předmětu sociologie pochází od francouzského sociologa Émila Durkheima a německého sociologa Maxe Webera:

  • Émile Durkheim (1858 – 1917)

    • jeho vymezení předmětu sociologie se nazývá sociologický realismus

    • definoval sociologii jako vědu o sociálních faktech – vymezení dvěma podmínkami:

1. jsou vůči člověku vnější

2. působí na člověka nátlakem

   • sociální fakta jsou reálné skutečnosti nezávislé na lidském vědomí (psychice člověka), které toto vědomí formují, a tak ovlivňují náš život

   • chápal sociální fakta jako jevy, které je nezbytné zkoumat nezávisle na individuích

   • Max Weber (1864 – 1920)

     • jeho vymezení předmětu sociologie se nazývá sociologický nominalismus

     • definoval sociologii jako vědu o sociálním jednání – definováno dvěma podmínkami:

1. je smysluplné, obvykle zaměřené na určitý cíl

2. je orientované na druhé lidi

   • sociální jednání je spjato s aktivitami lidí, kteří svým každodenním jednáním (jemuž subjektivně přiřazují smysl a v němž berou ohled na druhé lidi) vytvářejí den po dni společnost

   • staví na jednotlivci, který je původcem sociálního jednání → společnost není nic jiného než suma takto jednajících lidí

   • v současnosti se vymezení Durkheima a Webera kombinuje → lidé jsou při svých každodenních činnostech ovlivňováni stávajícími institucemi (sociální fakta), svým jednáním udržují tyto instituce v chodu, potvrzují jejich platnost, proměňují jejich povahu (sociální jednání)

   • dva typy problémů:

1. sociální problém

   • to, co určitá společnost považuje za problém

   • podle současného amerického sociologa Petera L. Bergera – obvykle hovoříme o sociálních problémech, když něco ve společnosti nefunguje tak, jak by mělo

   • sociální → problém se netýká pouze jednoho nebo několika lidí, ale postihuje velkou část lidí, příp. celou společnost

2. sociologický problém

   • týká se sociologie jako vědy

   • nejedná se o problém společnosti, že něco nefunguje nepřiměřených způsobem, ale o otázku, proč něco funguje právě určitým způsobem a jaké vnitřní a vnější vztahy ve společnosti to způsobují (např.: proč lidé dodržují pravidla a normy, proč se každodenně chovají stejným způsobem a vykonávají stejné činnosti → jak tedy funguje celý systém)

Metody výzkumu

• používají se dvě základní výzkumné strategie

• kvantitativní výzkum

• kvalitativní výzkum

• tyto dva výzkumy se obvykle v sociologii kombinují → každý sociální fenomén (jev) má kvantitativní i kvalitativní stránku

• zjištění zaznamenaná na podkladě těchto dvou strategií se nevylučují, ale naopak doplňují

• kvantitativní výzkum

  • testování pravdivosti nebo nepravdivosti dopředu vytvořených hypotéz na velkém vzorku respondentů

  • v sociologické literatuře např. najdeme tvrzení, že méně vzdělaní lidé se častěji rozvádějí → zvolíme kvantitativní přístup a zformulujeme hypotézu, která říká, že se vzrůstajícím vzděláním klesá rozvodovost

    • v této hypotéze jsou dvě proměnné: rodinný stav člověka a vzdělání

    • tyto proměnné umístíme v podobě otázek do dotazníku, který rozdáme vybranému vzorku lidí

    • poté na získaných datech ověřujeme platnost či neplatnost tvrzení