14A - Specifika ruského vývoje v 19. století. Revoluční hnutí. Reformy v 60. letech 19. století a v letech 1905-1907; jejich význam ve vývoji společnosti a státu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
1. běžné kriminální delikty
2. dozor nad sektami
3. falšování peněz a dokumentů (bankovky v Rusku od 18.století)
4. dohled nad podezřelými osobami
5. dohled nad místy, kde byli politicky neloajální lidé – Sibiř
6. dohled nad cizinci
7. zprávy nad vším, co se děje v zemi
8. policejní statistika
9. divadelní censura
země „prošpikována“ ŠPICLI a AGENTY – sledování + donášení = považováno za PATRIOTISMUS, LOAJÁLNOST K VLASTI A CAROVI!!!
KARLOVY VARY – Petr I. jako jeden z prvních z významných ruských státníků jezdíval do lázeňského města
17.12.1825 - *Výbor vyšetřování povstání – M.M. Speranskij = člen hrdelního soudu
- děkabristé = trauma po celou dobu vlády M I. = obával se jakéhokoli shromáždění lidu
- 1826 – nový cenzurní ukaz – žádná politická vyjádření o monarchii!, avšak existence kritiky ruské říše v básních, jinotajích
MIKULÁŠ I. A HOSPODÁŘSTVÍ
sociální diferenciace – města vs. vesnice – velká bída
růst nespokojenosti – nedostatky odstraňovat postupně
Benkendorf – „Nevolnictví?“ „Sud prachu pod vedením států!“
1804-1858 – zvýšení počtu továren – 2400 na 14000!
1854 – 700 km tratí železnice, po krymské válce VÍCE!
Převládá však POMALÝ VÝVOJ (sice rozvoj) ALE v poměru k Evropě = STAGNACE A POMALEJŠÍ TEMPO (ve výrobě litiny, textilních vřeten aj. komodit)
Po 7/1830 – M I. konec styků s Francií (strach z opakování VFR)
11/1830 – polská KONGRESOVKA – ve Varšavě protiruské povstání
2003-11-19
*v 19. století vznikají STUDENTSKÉ SPOLKY = a z nich 1. opoziční hlasy vůči režimu po děkabristech
*Literární společnost pokoje č. 11 – GERCEN, OGARIJEV, BĚLENSKIJ – myšlenky SVOBODY JEDNOTLIVCE – nutnost boje s různými formami nátlaku = LIBERALISMUS + OSVÍCENSKÉ MYŠLENKY + kritika stávajících poměrů v Rusku = periodika = VĚSTNÍK EVROPY, MOSKEVSKÝ VĚSTNÍK (Pogodin, Ševědov) = časopisy i s prozápadními idejemi, v Rusku se nesmělo veřejně mluvit o politickém dění, jen literární články)
20. léta 19. Století
Slavjanofilové – důraz jen na Rusko a tradice, nutné však REFORMOVAT!!!
Zapadnici – rozhled i za hranice ruského impéria – hrozí stagnace – patří sem demokraté, liberálové, revolucionáři)
SERGEJ SEMNOVIČ UVAROV (1786-1855)
1833-49 – ministr osvěty, velice vzdělaný
důraz na: 1. PRAVOSLAVÍ, 2. SAMODĚRŽAVÍ (jako národní a historické dědictví = snaha jej ZLEGALIZOVAT jako „přirozený demokratický režim“, 3. NÁRODNOST (vlastenectví)
Mikuláš I. dělal vše tak, jak si UVAROV představoval
- Uvarov = stavební kámen politiky M I. – ale žádný přisluhovač, ani „béčko“, hrál první housle…
- neplete se do politických intrik, kterým nerozumí = hledí si svého „písečku“ = národnost, tradice, vzdělávání, „propaganda“
- založil univerzitu v Kyjevě
PETR ČADÁJEV (*1794 v Moskvě - +1856)