1A - Cesta britských kolonií v Severní Americe k nezávislosti. Deklarace nezávislosti a její ideje. Zvláštnosti formování amerického národa. Vývoj státního území do poloviny 19. století

1803- prodej Louisiany- pravobřežní část údolí Mississippi - od r. 1762 patřilo území Španělům, kteří je ovšem r. 1800 vrátili zpátky Francouzům. Napoleon zde plánoval vytvoření megalomanského francouzského koloniálního impéria. Plán se nezdařil a franc. armáda navíc utrpěla porážku ve válce za nezávislost Haiti, proto 11. 4. 1803 nabídl Talleyrand Spojeným státům koupi celé Louisiany - amer. vyslanci Robert R. Livingston a James Monroe využili příležitosti a bez konzultace s vládou 30.4. uzavřeli dohodu. Touto koupí se území USA zvětšilo na dvojnásobek

Ale co s Indiány? USA dál vesele využívala praxi staré matičky Británie a odsouvala Indiány do rezervací, které podle Jeffersona měly sloužit k akulturaci, ale to se Indiánům samozřejmě nelíbilo. I zvedl se náčelník kmene Šavahů Tecumseh a začal usilovat o vytvoření konfederace kmenů s cílem zabránit obsazování indiánské půdy bělochy. Znepokojený guvernér Indiany Harrison tedy r. 1811 sebral vojsko a Indiány porazil v bitvě u Tecumsehovy. Svého vítězství však nemohly Státy využít, protože v r. 1812 došlo k válce s Británií (v am. a br. historiografii někdy nazývaná „zbytečná“) , která trvala do r. 1814 a nepřinesla žádné hraniční změny.

1819- smlouvou Adams- Onísovou USA získávají Floridu

1824 vytvořen úřad pro indiánské záležitosti, jehož úředníci měli přesvědčit Indiány k odsunu, ale ze zcela pochopitelných důvodů se jim to nepodařilo, hlavně v případě Indiánů Cherokee. Násilný odsun se však stále ještě považoval za příliš drastické řešení. Zanedlouho však Monroea v úřadu vystřídal Andrew Jackson, který Indiány rád neměl a nijak se s tím netajil. Kmeny tak byly v průběhu 30. let postupně donuceny svá loviště opustit, Cherokee jako poslední. Jejich odsun vstoupil do amer. historie pod názvem Trail of Tears/ slzavá stezka - asi pětina kmene cestou zemřela vyčerpáním a zimou. Ani to však neznamenalo definitivní řešení problému, pouze jeho odklad.

Texas

součástí hispánské Ameriky, ale mnoho přistěhovalců z USA, tzv. Anglos. V průběhu 30. let různé spory ohledně dodržování smluv, ilegální imigrace, vše vyvrcholilo 1835, kdy mexická vláda vyslala na ochranu svých zájmů armádu. Shromáždění Texaských Američanů, zasedajících v San Felipe de Austin, odpovědělo 2.3.1836 vyhlášením nezávislosti Texasu. Již od konce února mexické oddíly obléhali 200 stoupenců nezávislého Texasu v pevnosti Alamo. 6. března byla pevnost dobyta a všichni obránci zabiti. Heslo „Pamatujte na Alamo“ se pak stalo pohonným motorem Texasanů, kteří pod velením Samuela Houstona 21.4. 1836 slavně zvítězili a zajali mex. prezidenta Santa Anu, který byl donucen nezávislost uznat. Houston se stává prezidentem Texasu. Po krátkém období nezávislosti byl Texas r. 1845 přijat do Unie. Mexiko, které už dříve prohlásilo, že tento akt bude považovat za vyhlášení války, začalo zbrojit→ válka s Mexikem 1846-8, Mexiko poraženo a ztratilo Texas, Arizonu, New Mexico, Kalifornii a části států Colorado, Utah a Nevada.