8A - Rok 1848 v českých zemích a v Evropě. Specifika hnutí a programů. Výsledky a důsledky revolučních pokusů.
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Maďarsko (+ Slovensko)
Zde působilo Slovenské národní hnutí (Ľudovít Štúr) a Maďarské národní hnutí (střední šlechta, Lájoš Kossúth, Sándor Petöfi). Ohlasem na události ve Vídni byla revoluce. 17. března 1848 byla vytvořena nezávislá uherská vláda v čele s Lajosem Batthyánym v Pešti. Dubnovými zákony byla v Uhrách zrušena robota, poddanství, zavedeno nové župní zřízení atd. Revoluční hnutí v Uhrách sympatizovalo s hnutím v Německu.
V květnu 1848 se v Liptovském Mikuláši sešli představitelé Slovenského národního hnutí a přijali zde svůj program „Žiadosti Slovenského národa“. Zde poukazovali na rovnoprávnost Slováků, žádali volební právo a slovenštinu na úřadech a ve školách, žádali půdu rolníkům a občanské svobody. (Štúr, Hodža, Kráľ, Ján Rottarides). Maďaři však Žiadosti odmítli, vyhlásili stanné právo, vydali zatykač na vůdce Slovenského národního hnutí. (ti utekli do Čech – Štúr, Hurban, Hodža).
Proti povstalcům v Uhrách bylo rozhodnuto využít nespokojené Chorvaty v čele s nově jmenovaným bánem Jelačičem. 11. září vpadli do Uher, ale byli následně zatlačeni až k Vídni. Následné zasedání Ústavodárného sněmu ve Vídni, kde se jednalo o situaci v Uhrách, odvolalo dosavadního uherského palatina, arcivévodu Štěpána, a nově jmenován na jeho místo byl vévoda Lamberk. Ten byl ale zavražděn. Uherský sněm byl rozhodnutím Vídně rozpuštěn, v zemi bylo vyhlášeno stanné právo a Jelačič dostal plnou moc pro potlačení revoluce. Proti Maďarům vyrazil Windischgrätz (po potlačení povstání ve Vídni), 6. ledna padl Budín, pak i Pešť. Proti němu stál Výbor národní obrany v čele s L. Kossuthem. Na jaře přešli Maďaři do protiofenzívy a zatlačili útočníky zpět.
V srpnu 1849 byli poraženi Maďaři u Világoše, Rakousku pomohl ruský car Mikuláš I. (znovu nastolen pořádek, Rakousko obnoveno). Represe proti povstalcům byly dost tvrdé, popraveno bylo přes 100 důstojníků a generálů včetně Batthyányho.
Význam revoluce
Revoluční události jasně ukázaly na zaostalost habsburské monarchie v mnoha směrech a ani konzervativci, kteří po porážce revoluce nastoupili do vlády, se neodvažovali vrátit vše do předrevolučních poměrů. Neefektivní robota omezovala rozvoj výroby a obchodu, stejně jako zastaralé cechy. Panovnický absolutismus dusil rozvoj intelektuálního a politického života národů monarchie, které bojovaly za jeho omezení ústavou. Udržel se však (zatím) dosavadní politický systém (což znamenalo dočasný útlum politických snah). Po roce 1848 – nacionalismus, začíná se prosazovat požadavek demokratizace volebního systému (účast lidu na vládě), v politické sféře se prosazuje prozatím neoabsolutismus. Revoluční léta nastartovala řadu změn a procesů i v dalších evropských státech, ačkoliv v některých případech byla spíše součástí déle trvajících snah, např. sjednocovací tendence v Itálii začaly o dost dříve atd.