Vznik filozofie a její historie

Filozofie a politika – filozofie zanikne se zánikem lidstva – fil. nevyjadřuje mínění jen některých skupin, ale bývá jimi často zneužita

Rozdělení filosofie

1. Teoretická filozofie: Ontologie – nauka o jsoucnu, bytí (existenci), Gnozeologie – nauka o lidském poznání a poznávání, přírodní filozofie (filozofická nauka o přírodě), antropologie (filozofická nauka o člověku), filozofická teologie (filozofická nauka o Bohu)

2. Praktická filozofie: etika (nauka o morálce a jejich normách), estetika (filozofie umění)

Vedle těchto základních filozofických disciplín existují další, např.: filozofie dějin, dějiny filozofie,..

Antická filosofie

Souhrn filozofického učení, která se rozvíjela ve starém Řecku a Římě. Antická filozofie navazuje na předchozí kulturu Přední Asie a Afriky – především vliv Babylonu, Persie, Egypta.Vedle bezprostředního vývojového spojení zaznamenaly dějiny kultury řadu souvislostí mezi antikou a filozofií staré Číny, Indie, od Řecka velmi vzdálených. Zvláštním rysem antické filozofie je její spojení s názory o přírodě, které se později rozvinuly v samotné vědní disciplíny – astronomii, fyziku, biologii.

Řeckou filozofii můžeme rozčlenit na 4 základní období:

1. Kosmologická filozofie – orientuje se na ontologické otázky, hledá podstatu, řád a harmonii světa.(přírodní filozofové)

2. Antropologická filozofie – zabývá se gnozeologií, problémem člověka a společnosti. (Sofisté, Sokrates)

3. Systematická filozofie – snaží se zodpovědět všechny filozofické problémy doby. (Platón, Aristoteles)

4. Helénistická filozofie – hledá smysl lidské existence, odpověď na otázku „jak žít“ v nových společenských podmínkách. (Skeptici, Epikůros)

Základní pojmy

1. Ontologie – učení o existenci

2. Gnoseologie – zabývá se lidským poznáním a pravdou

3. Antropologie – o vzniku, vývoji a tělesných vlastnostech člověka a jeho plemene

4. Axiologie – Fil.zkoumání o podstatě hodnot

5. Objektivní – skutečnost se svými vlastnostmi existující nebo nezávislá na subjektu

6. Subjektivní – vše co se vztahuje k subjektu a vychází z něj

7. Monismus – fil. směr podle něhož skutečnost vychází z jednoho principu

8. Dualismus – skutečnost dedukují na dva principy, které často bývají protiklady

9. Pluralismus – skutečnost se neskládá jen z jednoho principu

10. Materialismus – prvotní je hmota X Idealismus, duch

11. Idealismus – Vědomí je vůči hmotě prvotní X Materialismus

12. Panteismus- učení o všudypřítomnosti boží

13. Theismus – teol.učení o 1 nebo několika nadpřirozených bytostech, které stvořily svět

14. Deismus – Bůh jako stvořitel Země, ale nezasahuje do života

15. Empirismus – zkušenost jako jediný zdroj poznání

16. Racionalismus – lid. Myšlení založeno pouze na rozumu (opomíjí smysly)

17. Senzualismus – původ veškerého našeho poznání je ze smyslové zkušenosti