Jihoslovanské státy a jejich dějiny v průběhu 19. století

SLOVINSKO:

Regionální izolovanost slovinského etnika, neexistence kulturních center a nejasné povědomí o vlastním slovinském národu a jazyku. Pro obrození slovin. jazyka důležité náboženství – první jazykovědci z katolického a jansenistického prostředí (nutný jazyk, aby jim věřící dobře rozuměli).

Na rozdíl od Chorvatů a Srbů měla krátká existence ilyrských provincií důležitý vliv na rozvoj slovinského národního hnutí. Byly rozbity staré historické hranice a velká část formujícího se novodobého slovinského národa byla spojena v jednom politic. útvaru s centrem v Ljublani. Názvy Ilyr a ilyrský v té době ve Slovinsku vztahovány na domácí slovinské obyv. – Valentin Vodnik – báseň Vzkříšení Ilyrie = vznik Ilyrských provincií představuje i vzkříšení Slovanů-Slovinců ze staletého spánku.

BOSNA

Zvláštní případ – islamizovaná, neexistence bosenského jazyka ani bosen. národního uvědomění. Bosenští Chorvaté a Srbové se přidržovali svých národních představ. Bosenští muslimové si zde vyvinuli zvláštní národní kulturu a způsob života, ale nevznikla tu žádná národní idea v osvícenském nebo romantickém smyslu. Rozhodujícím identifikačním znakem náboženství.

Z historické perspektivy konfrontační vztah k Srbsku, méně už k Chorvatsku

ALBÁNIE

Poslední „bílé= místo“ na mapě Evropy – vysoké hory bez infrastruktury, průmyslu…Vědomí etnicko-jazykové sounáležitosti Albánců silnější než jejich různá náboženská vyznání: muslimství, ortodoxie a katolicismus na poměrně malém území. Islámská většina zůstala věrná albán. identitě a nepodlehla poturčení => různá nábož. vyznání a z nich plynoucí kulturní orientace Albánce nerozdělily X situace jižních Slovanů (tam 3 náboženství, 3 národy)

Albánie poměrně zaostalá, jako v ČH, i tam kmenové uspořádání

Albán. nacionalismus založen na představě autochtonosti ilyrských Albánců = o jejich původním osídlení po celém Z Balkáně. + legendární evropský pranárod Pelasgů jako předkové Albánců => Pelasgové předali svou kulturu Řekům => pelasgičtí Albánci jsou zakladateli Z civilizace = teorie namířená X Srbům v Kosovu

MAKEDONIE

Země anarchie, obyvateli hlavně Slované, ale sami nevěděli, zda jsou více Srby či Bulhary, neexistuje jednotná jazyková forma – dialekty. Spíše než makedonský nacionalismus se používá termín makedonská identita, dodnes spory s Řeckem – nacionalistické představy Velké Makedonie včetně Thessaloniky – historické slovanské osídlení v řecké Makedonii. Ale v 19. stol. žádný velký význam.

=> Důsledky nacionalismu v JV Evropě: Na JV Evropu nelze aplikovat beze zbytku základní předpoklady nacionalismu jako takového – chybějící měšťanská osvícená základna + mnoho jazykových, vzájemně promísených národností, úzká vazba mezi národností a náboženstvím… => Etnonacionalismus: mnoho národností, kt. se definují jazykově, nábožensky nebo historicky a pro něž není možné ztotožnění národnosti, kultury, jazyka a státu v pevně ohraničeném území. Kulturní nacionalismus tu působí spíše jako rozdělující a izolující činitel. Specifický balkánský pocit zaostalosti způsobený cizí nadvládou, národní pocit uražené cti apod. = traumatický nacionalismus => přeceňování imaginárních historických vzpomínek, návrat do dějin hluboko do minulosti a zdůraznění dávného osídlení v zájmu současných nároků. Významnou roli zde hraje náboženství (X západní státní nacionalismus, kt. působí sekularizačně)