Liberalismus versus demokratizační proudy

• 26.2.1861 Schmerlingova ústava – únorová

→zemský sněm tzv. říšské zastupitelstvo(říšská rada je to samé) = poslanecká sněmovna volena prostřednictvím zemských sněmů (od 1873 přímá volba na říšskou radu), panská – jmenována,

→zárodky dualismu - rozlišuje užší (pouze pro rakouské země - Předlitavsko) a širší říšskou radu (včetně zástupců Uher) v širší podobě se však nikdy nesešla.

→zakotvuje právo panovníka vládnout bez parlamentu a vydávat nařízení z mocí zákonnou, pokud říšská rada nezasedá

→částí zemská zřízení a volební řády do 15 zemských sněmů - vydávají zákony v oblasti zemědělství, zemských rozpočtů, provádějící zákony říšské v záležitostech obecních, církevních, školských; zemská samospráva prostřednictvím výborů, dohlíží na nižší samosprávné stupně

Základní občanská práva zakotvována postupně prostřednictvím zákonů: tiskového 1863, o ochraně svobody osobní 1962, na ochranu svobody domácí 1862, zákon spolčovací a shromažďovací 1867

• 1867 prosincová ústava – vrcholem rakouského ústavního vývoje, platí jen pro Předlitavsko

→v organizaci sněmu pokračováním předešlé

→občanská práva – rovnost před zákonem, rovný přístup k státním úřadům, volnost stěhování i vystěhování, svoboda osobní, právo listovní, petiční, shromažďovací a spolčovací (uzákoněno již dříve), svoboda slova a tisku, víry a svědomí, vědy a volby povolání, ochrana národností a soukromé vlastnictví. Jejich negativní stránky – vysoké tiskové kauce omezovaly vydávání, zákon spolkový vytvářel prostor pro policejní zásahy, na základě zákona o výjimečném stavu (1869) mohly být občanské svobody omezeny