1. Evropa a Amerika v novodobych dejinach
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Jako prostředek uskutečnění ekonom.-polit. zájmů USA měly sloužit dohody uzavřené na Panamerickém kongresu r. 1889 ve Washingtonu. Dohoda počítala se vznikem panamerické celní unie, panam. Arbitrážního soudu řešícího vzájemné spory mezi am. St., ale tyto plány ztroskotaly na nedůvěře (asi oprávněné) zúčastněných st.
Británie a Kanada
Trvalý mír mezi oběma státy, narušované jen tradiční neochotou frankofonního obyvatelstva hájit zájmy britské koruny (např. odmítnutí povinných odvodů na území Québecu během WW I. i WW II.).
V rámci Kanady francouzská teritoria specifická i ojedinělými povstáními domorodých indiánů a – většinou frankofonních míšenců – jako revolta proti pronikání osadníků na kmenová území / rezervace.
Povstání ale nenamířena proti britské koruně jako takové, ale proti místní samosprávě /kanadské vládě.
Latinská Amerika ve 20. století
Před WW II. z mezinárodně politického hlediska nevýznamná. Monroeova doktrína byla opět po r. 1918 / 1921 uvedena v platnost a Latinská Amerika se tak stala jen relativně málo využívaným partnerem v mezinárodním obchodě. Z pochopitelných důvodů je vstup Brazílie do války proti Ose v r. 1945 nepodstatný.
Po WW II. cílem válečných zločinců – emigrantů (za výrazné podpory katolické (!) církve). Nejčastější destinací Argentina, už pře WW II. velmi výrazně orientovaná na Německo – hl. v otázkách budování armády).
Za zmínku už v souvislosti s Evropou stojí jen několikatýdenní válka Argentiny a UK o – jak jinak – Falklandy, která byla jednoznačným vítězstvím UK a potvrzením status quo (jak jinak).