1. Evropa a Amerika v novodobych dejinach

Ekonomická krize byla důsledkem neregulovaného obchodování s cennými papíry na burzách a umělému navýšení jejich hodnoty o stovky % spekulacemi, dalším důvodem byl neustále se zvyšující objem průmyslové výroby, který byl hlavní příčinou zhroucení trhu založeného na pevné měně zlatého standardu.

Logickým důsledkem bylo stahování půjček a investic v Evropě dosud silně zadlužené v důsledku WW I. = hospodářská krize se přenesla i do Evropy (její počátek v USA, neboť právě zde aspekty vedoucí k jejímu vzniku nejsilněji koncentrovány)

• Isolacionismus USA nebyl tak intenzivně prosazovaný, veřejností široce diskutované téma byla otázka neúčasti USA ve Spojených národech, USA také (spolu-)předsedali mnoha konferencím o omezení námořního zbrojení (Washingtonská námořní dohoda 1922 aj.)

1921 president Harding vyhrál volby proti Wilsonovi sloganem „zpět k normálnímu životu“ návrat USA k politice isolacionismu (ale zdaleka ne striktně dodržovaného).

1933 pres. Roosevelt a jeho „100 dní“ znamenaly počátek konce ekonomické krize (podobně v Německu, kde se A. Hitler stává Kancléřem).

1935 stupňující se napětí v Evropě vyvolává u veřejnosti v USA vlnu nevole. Zákon o neutralitě dává presidentovi pravomoci zakázat prodej strategického materiálu bojujícím stranám (nebo jen jedné z nich – tzn. prostředek (ne-)zachování neutrality).

1937 znovuzvolený pres. Roosevelt uvaluje na Japonsko hospodářské embargo (nejcitelněji Japonsko zasáhl zákaz exportu železného šrotu, který byl pro Japonsko – dosud prakticky beze zdrojů – životně důležitý).

1938 agrese Německa ve stř. Evropě a plán panasijské ambice Japonska ve V-Asii donutily pres. Roosevelta k požadavku zvýšení tempa zbrojení v USA.

USA ve WW II.

No toto téma byly publikovány stovky knih, takže ve vší stručnosti:

1941 po útoku na Pearl Barbor vstoupily USA do války proti Ose. I když fakticky do války vstupovaly neustále (viz výše + zákon o výpůjčce a pronájmu, kdy bylo UK poskytnuto obchodní loďstvo výměnou za dosud držená území při březích USA)

• Vstupem USA do WW II. bylo o jejím výsledku prakticky rozhodnuto (spolu s nezdarem německých vojsk na ruské frontě, který by Wehrmacht dokázal pravděpodobně eliminovat).

• S USA do války vstoupil obrovský zbrojní potenciál (USA byly schopny přijímat neomezené armádní zakázky, např. ½ mio nákladních automobilů, ¾ mio armádních terénních vozidel slavný Jeep Willis firmy General Motors a spol.)

• Po boku Britů prakticky ve všech střetech s Německem (počínaje operací Torch – vylodění v Maroku, přes vylodění v Normandii a konče dobytím Berlína).

• USA urgovaly rychlé ukončení války v obavách z velkých ztrát a negativního ohlasu americké veřejnosti. Neopodstatněné obavy z německého jaderného výzkumu vedly k uvolnění obrovských částek na projekt Manhattan – vývoj jaderné zbraně). Obavy z německého jaderného motivovaly i rozhodnutí spojenců „Germany First“ – Německá fronta měla před japonskou a italskou přednost, válečné úsilí se na ně mělo zaměřit až později.

• Po vstupu SSSR do války proti Japonsku už bylo jasné, že dalším nepřítelem USA se stane právě SSSR. Z obav šíření komunismus v asijském prostoru a také po zkušenostech z Okinawy z obav před ztrátami při konvenčním dobývání samotného Japonska byly použity 2 dosud vyrobené jaderné bomby (Hirošima, Nagasaki) a Japonsko tak donuceno ke kapitulace ještě před nástupem vojsk SSSR hlouběji do asijského prostoru. Stalin ale již od počátku věděl o americké jaderné zbrani a díky špionáži úspěšně zahájil vlastní projekt.

• Po r. 1945 byly sféry vlivu v Evropě mezi USA a SSSR jasně rozděleny a s jistou mírou nadsázky lze tvrdit, že USA se staly garantem nezávislosti Západního bloku na SSSR (diplomacie SSSR byla tradičně velmi agresivní, SSSR nikdy – zejména ve éře stalinismus – nerespektoval mezinárodní konvence a USA a zbytek demokratického světa si příliš pozdě uvědomily, že pokud se SSSR nejedná z pozice síly, jeho představitelé si takový politický projev nevykládají jako politicky kultivovaný ale jako slabošský).