B 11 - Charakterisitka základních ekonomických jevů v době po druhé světové válce

B 11) CHARAKTERISTIKA ZÁKLADNÍCH EKONOMICKÝCH JEVŮ V DOBĚ PO 2.SVĚTOVÉ VÁLCE

VÝVOJ V ČESKÝCH ZEMÍCH

- po 2.sv.válce bylo Československo obnoveno v předmnichovských hranicích s výjimkou

Podkarpatské Rusi (připojena k SSSR)

- ČSR se postupně dostávala do sféry vlivu SSSR, po té, co se u nás ujali moci komunisté

(únor 1948) se naše země stala na dalších 40 let součástí tzv.východního bloku

5.dubna 1945 byl podepsán představiteli nové vlády Národní fronty v čele se Z.Fierlingerem Košický vládní program. V něm se mimo jiné hovořilo o konfiskaci majetku Němců, Maďarů a kolaborantů. Program ještě neobsahoval zákony o znárodňování (se znárodňováním se počítalo teprve po té, co bude osvobozeno celé čsl.území).

Po válce jsme měli v rámci střední Evropy dobré ekonomické podmínky, nicméně nastal akutní nedostatek surovinových zdrojů a energie (vázlo zásobování, chyběla paliva). Ekonomickou pomoc poskytla ČSR zpočátku mezinárodní organizace UNRRA (United Nation of Relief and Rehabilitation Administration – Správa Spojených národů pro hospodářskou pomoc a obnovu)1. Pozadu nezůstal ani SSSR se svými dodávkami ropy.

24.října 1945 podepsal E.Beneš dekret o znárodnění dolů, velkých prům.podniků, bank a pojišťoven. 85% menších podniků (do 50ti zaměstnanců) zůstalo v soukromých rukou.

Poválečné čsl.hospodářství bylo ovlivněno měnovou reformou provedenou 1.listopadu 1945. Ta se snažila vyřadit přebytek znehodnoceného oběživa. Značný vliv měly také migrační vlny (vysídlení něm.obyvatel z našeho pohraničí a jeho následné znovuosídlení2).

V létě 1946 schválila n.vláda K.Gottwalda tzv.budovatelský vládní program ("dvouletku"). Ten počítal v následujících dvou letech se zvýšením prům.výroby, s dosažením předválečné úrovně v zemědělství a hosp.vyrovnáním rozdílu mezi čes.zeměmi a Slovenskem, kde mělo dojít ke zrychlené industrializaci.

Komunisté se také několikrát pokoušeli o revizi pozemkové reformy. Zpoč.chtěli rozdělit velkostatkářskou půdu mezi drobné rolníky a stát (myšlenky na kolektivizaci museli zatím držet na uzdě ). Rozpoutávali tím politickou krizi, jež vyvrcholila únorovými událostmi roku 1948, kdy nastoupili cestu k totalitní vládě.

V červenci 1947 došlo k jednání čsl.vládní delegace v Moskvě. Předmětem jednání byla možnost, či nemožnost přijetí Marshallova plánu. Stalin vyjádřil zásadní nesouhlas s přijetím, a tak našim soudruhům nezbývalo nic jiného, než plán hosp.pomoci nepřijmout . Tato událost měla zásadní význam pro budoucí směřování našeho státu, který začal postupně za hospodářsky vyspělejším Západem výrazně pokulhávat.

Po únorovém převratu (1948) už komunistům nebránilo nic v tom, aby začali masivně znárodňovat. Docházelo k postupné likvidaci soukromého podnikání. Při tomto procesu se projevoval pokles produktivity práce, byli ovšem i tací "úderníci", kteří začali makat nad 100% .