B 11 - Charakterisitka základních ekonomických jevů v době po druhé světové válce

1948 vznikl Fond znárodněného hospodářství

1950 vznikla Státní banka československá

Od 1.1. 1949 byl u nás zaveden lístkový (přídělový) systém, existoval dvojí trh: vázaný a volný, na němž byly ceny o dost vyšší. Na volný trh byli odkázáni živnostníci, což fungovalo jako účinný podnět k tomu, aby opustili svůj dosavadní způsob obživy.

I.pětiletka (1949-1953)

Znamenala poč.budování socialismu. Předpokládala nárůst prům.výroby o 57%. V reálu to nakonec bylo až 98%. Tento trend měl však později negativní dopad na celé hospodářství ČSR. Ta neměla na to, aby se na delší dobu stala strojírenskou velmocí v měřítku vyžadovaném vých.blokem.

negativní jevy centrálně plánovaného hosp.: nízká produktivita práce, poskytování investic státem nezávisle na hosp.výsledcích podniků, proudění všech fin.prostředků z podniků do stát.pokladny, rozšíření byrokracie a korupce (negativní také v kapitalismu ), stanovení pevných cen, atd.

pozitivní jevy komun.režimu (bez ironie): stálá práce a bydlení téměř pro všechny obyvatele

Únor 1949 přijat zákon o jednotném zemědělském družstvu (JZD). Rolníci, kteří volili komunisty v roce 1946, se tehdy museli cítit podobně jako dnešní voliči. Vůči "kulackým živlům", jež odmítli vstoupit do JZD, komunisté použili různé formy nátlaku (vystěhování, věznění). Kvůli těmto opatřením obecně zemědělská produkce stagnovala.3

Od roku 1953 nastoupila ČSR definitivní cestu k centrálnímu plánování v obl.hospodářství. Tento stav vydržel prakticky až do 80.let 20.st. V červnu 1953 byla přijata nová měnová reforma. Zároveň byl zrušen lístkový systém a zavedeny maloobchodní ceny. Ceny zboží se celkově zvýšily, určitou náplastí se stal reálný růst mezd, důchodů a podpor. Měnová reforma roku 1953 pro mnohé znamenala ztrátu úspor – mezi lidmi rostla nespokojenost, objevily se dokonce stávky a demonstrace. S těmi si režim poradil, komunisté nastálou situaci považovali za akci imperialistických agentů .

V 50.letech zaznamenalo velký boom stavebnictví, nárůst stavební činnosti dosáhl neuvěřitelných 175%.

V letech 1954/5 došlo ke změně hosp.politiky ČSR (konsolidační plány). Režim zmírnil své priority týkající se těžkého průmyslu. Začal zvyšovat investice do palivové a energetické základny. Zvýšena byla také výroba zboží denní potřeby, což souviselo se snížením jejich cen a zastavením růstu mezd. Následkem toho dokonce nepatrně vzrostla životní úroveň obyvatel. Stát se začal postupně uvolňovat z pout RVHP4.

II.pětiletka (1956-1960)

Znamenala návrat k pův.hosp.plánům, avšak s nižší mírou centralizace. V rámci ní byla provedena ekonom.reforma (Rozsypalova). Na základě této reformy došlo k reorganizaci podnikové sféry spočívající ve zrušení hlavních správ podniků řízených jednotlivými ministerstvy. Podnikům tak nastalo krátké období minimální autonomie. Státní plánování se v té době orientovalo na dlouhodobé cíle. Rozsypalova akce trvala pouze tři roky (1958-1960). Druhá pětiletka přinesla také závěr.etapu združstevňování zemědělské malovýroby.5