B 11 - Charakterisitka základních ekonomických jevů v době po druhé světové válce

III.pětiletka (1961-1965)

Přesáhla reálné možnosti čsl.ekonomiky, proto se jí také říká "plán ekonomické katastrofy". Režim se snažil o souběžné zvýšení výroby a snížení nákladů. Navíc musel zvýšit výdaje na vojenství kvůli zhoršené mezinárodní situaci (karibská krize 1962).

Ota Šik – reformní komunista, ekonom a člen ÚV KSČ

Snažil se spojit plánované hospodářství se samostatností podniků. Pro své smělé plány získával také čelné představitele KSČ (A.Novotný). Roku 1965 byla Šikova reforma úspěšně uvedena do praxe v některých podnicích. Na jeho stranu se přidávali další funkcionáři. S nastálým uvolněním poměrů v hosp., spojeným s částečnou demokratizací společnosti, sympatizovala také veřejnost. Méně již Velký bratr.

V dubnu 1968 přijat Akční program KSČ. Ve vedení strany tehdy stál oblíbený A.Dubček. Hl.bodem programu se stala snaha demokratizovat politický život, v němž měla hrát nadále dominantní roli komun.strana. Cílem reformních komunistů bylo také uvést Šikovu reformu do praxe v širším měřítku. Všem obrodným a reformním snahám učinil konec srpen 1968, kdy došlo k invazi vojsk Varšavské smlouvy na čsl.území .

Období tzv.normalizace znamenalo zpřísnění kádrové politiky a pro mnoho odpůrců invaze vyhazov ze zaměstnání spojený s perzekucí ze strany StB. V ekonom. i spol.vědách došlo k návratu k dogmatům ideologie marxismu-leninismu.

V.pětiletka (1971-1975)

Přinesla ekonom.vyrovnání rozdílů mezi čes.zeměmi a Slovenskem, zvýšení výroby spotřebního zboží a potravin. Roku 1971 byl v rámci RVHP přijat komplexní program socialistické ekonomické integrace – kvůli centralismu jednotlivých zemí nebyl téměř účinný.

VI.pětiletka (1976-1980)

Stanovila pomalejší tempo hosp.růstu. Mezinárodní obchodní bilance (saldo) byla kvůli minimálnímu vývozu pasivní. Snížila se také reálná kupní síla obyvatel.

80.léta (ti z nás, co mají velmi dobrou paměť, si jejich konec pamatují )

na jejich počátku byl připraven dokument s názvem "Soubor opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení národního hospodářství po roce 1980". Tento pokus o reformu, jenž měl přinést zkvalitnění výroby a zefektivnění práce se dostal pouze do roviny teoretických úvah.

VII.pětiletka (1981-1985)

V rámci ní byly zredukovány státní investice, poklesla hodnota výrobků (pouze hrozivá 2% našich výrobků tehdy dosahovala světové úrovně). Ve větší míře se objevovala šedá ekonomika, rozkrádání státního majetku jednotlivci, atd.

S nástupem M.Gorbačova do čela SSSR nastaly postupné změny k lepšímu. V obd.perestrojky (přestavby společnosti) se sovět.komunisté řídili mottem: „Urychlení ekonom. a soc.vývoje je nereálné bez reformy hosp.mechanismu.“ Jako reakce na události v SSSR došlo roku 1987 v ČSR k pokusu o ekonomickou reformu (na způsob Rozsypalovy z 50.let). Reforma nesla název "Zásady přebudování hospodářského mechanismu ČSFR".