B 11 - Charakterisitka základních ekonomických jevů v době po druhé světové válce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
V 70.letech došlo k vážné události, jež ovlivnila mezinárodní obchod. Jednalo se o tzv.ropný šok. Ropná krize propukla začátkem roku 1972. Došlo při ní až k čtyřnásobnému navýšení cen ropy, tuto akci měli na svědomí distributoři "černého zlata" sdružení v Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC)12. Pro průmyslově vyspělé země znamenala tato situace zvýšení inflace, úpadek průmyslové výroby, růst cen a nezaměstnanosti. V chudších regionech (Afrika) byly následky daleko horší – bída a hlad.
Vývozci ropy však nově získaných finančních prostředků nemohli plně využít. Neměli totiž vlastní síť bank, a tak veškeré přebytky putovaly na jejich účty zejm. do bank v USA, Něm. a Vel.Brit. Účty mohly být zmrazeny a peníze z nich potom často putovaly do zemí, jež se ocitly v krizi (rozvojové země).
1979 zavedena spol. Evropská měnová jednotka (ECU – European Currency Unit)
V březnu 1983 vyhlásil R.Regan projekt nazvaný Strategická obranná iniciativa. Šlo o snahu USA vybudovat v kosmu protiraketový obranný systém. O několik měsíců později souhlasily záp.evrop.státy s rozmístěním raket středního doletu na svém území. Jako reakce na to SSSR bojkovoval další rozhovory zaměřené na omezení zbrojení. Trucování vydrželo do roku 1985, kdy byly rozhovory znovu obnoveny. Tentokráte probíhaly v režii R.Regana a M.Gorbačova. Gorbačov při nástupu do čela ÚV KSSS (1985) rozjel v zemi řadu reforem známých dnes jako perestrojka a glasnosť. Ty přinesly postupné uvolňování politického tlaku na satelitní státy, ústup od centrálně plánovaného hospodářství, vědeckotechnický pokrok. Program perestrojky vyžadoval finanční podporu ze Západu, které se nakonec SSSR dočkal. Musel však ustoupit v mnohých politických i ekonomických otázkách.
1987 ve Washingtonu podepsány dohody předpokládající likvidaci vojenských systémů stř.dosahu.
Od roku 1990 zintenzivnělo ES pomoc postkomunistickým státům pomocí programu PHARE. V říjnu 1991 se evrop.státy dohodly na vzniku společného hosp.prostoru. O dva měsíce později proběhl v Nizozemí Maastrichtský summit "evropské dvanáctky"13, na němž byla podepsána dohoda (únor 1992) o hospodářské, měnové i politické unii (EU). Některé členské státy (Fr., Dán.) ji přijaly později, nevstřícný postoj vyjádřili Britové. V roce 1993/4 do EU přijaty Švédsko, Finsko a Rakousko. Od roku 2004 je členem EU také Česká republika.
Tato org.vznikla ve Washingtonu roku 1943 z dohody 48 států.↩
Zde se může hodit pár odborných termínů: repatriace – návrat nuceně vysídlených do vlasti, reemigrace – zpětná emigrace ↩
Výjimkou byla živočišná výroba, jež zažívala konjunkturu a roku 1956 překročila předvál.stav.↩
Zal.roku 1949, rozpuštěn roku 1990.↩
Následný exodus rolníků ze zeměděl.sféry měl za následek vážný nedostatek prac.sil v tomto sektoru hospodářství.↩
K privatizaci docházelo formou veřejných aukcí, přímým prodejem, prodejem akcií na finančním trhu, atd.↩
R.1950 přičlenění NDR, r.1972 Kuby, r.1978 Vietnamu.↩
Zal.taktéž v r.1949, SRN přijata r.1955.↩
Vel.Brit. odmítla účast, neboť byla více spjata s Commonwealthem. Přistoupila k EHS teprve roku 1973 společně s Irskem a Dánskem.↩
Největšími dodavateli zbraní se v 2.pol.20.stol.staly USA, SSSR, Fr., Vel.Brit. (pořadí se měnilo). Počátkem 80.let se mezinárodní prodej zbraní přiblížil ročnímu objemu 70 mld dolarů, většina těchto transakcí se konala z rozhodnutí vlád.↩
Mezi lety 1949-1979 stouply v USA výdaje na soc.zabezpečení z 10,6 mld na 259 mld, což činilo více než polovinu státního rozpočtu.↩
Zal.roku 1960, dominantní úlohu hrála Saudská Arábie.↩
Vel.Brit., Irsko, Fr., Dán., Bel., Luc., Niz., Něm., Por., Řec., Šp., It.↩