1. Evropa a Amerika v novodobych dejinach
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
2.období války za nezávislost 1816-1825; podpora VB /dobrovolníci v Bolívarově armádě/, sympati륎 USA, pomoc a podpora prezidenta svobodného ostrova Haiti /bývalá francouzská kolonie/ mulata Pétiona a tamějších černých otroků; jasný republikánský program; Bolívarovo vylodění ve Venezuele v ústí Orinoka, mohutná armáda – nové svobodné státy,nezávislost Venezuely, Kolumbie, peru, Bolívie, Mexika, Střední Ameriky
1823 pod ochranou USA v souladu s Morovou doktrínou se osamostatňují všechny španělské kolonie (La Plata, dnes Argentina, místokrálovství Peru, Nová Granada dnes Kolumbie, Ekvádor, Venezuela a Nové Španělsko dnes Mexiko)
Jediná Brazílie se vyhnula válce a osvobodila se mírovou cestou r. 1822.
Mexiko samostatnou republikou, jako jejím spolkovým státem i Texas
v nových státech vojenské diktatury, převaha plantážnického hospodářství, dobytkářství, těžba nerostů. Na druhé straně hospodářská zaostalost, nepevné vlády.
zájem Francie o Latinskou Ameriku – využito oslabení Mexika v občanské válce vedené Benitem Juárezem /1.indiánský politik, r.1861 mexickým prezidentem/ finanční potíže země, vyloudění Francie se souhlasem Británie a Španělska, 1863 bylo dobyto hlavní město, vyhlášena monarchie, císařská koruna nabídnuta rakouskému arcivévodovi Maxmiliánovi. Potlačeno hnutí odporu, ale 1867 císař a generálové zajati, popraveni Juárezem, obnova mexické republiky, zachována nezávislost.
Portugalské kolonie: Brazílie – koncem 18.stol. začátek národně osvobozeneckého boje; 1815 vyhlášeno království, 1822 nezávislé císařství-císař Pedro I. /1822-1831/
Po celou dobu moderních dějin politické režimy v latinské Americe velmi nestabilní. Roli obchodně politického hegemona v regionu přebírají po Španělsku USA, hl. od pol. 19. stol. (v duchu dolarového imperialismu).
Např. ačkoliv získalo Peru na Španělsku nezávislost již r. 1827 vnitřní boje a konflikt s Kolumbií o přístavy na břehu Pacifiku zmítaly zemí až do r. 1836.
1833 UK anektovaly Falkladnské ostrovy (před r. 1808 součást španělského místokrálovství La Plata a po jeho rozpadu Argentiny, která britskou anexi nikdy neuznala – spor o ostrovy přetrval do 21. stol.
Dopracovat z poznámek ke zk. z 19. stol.
1868-1878 prohraná válka za nezávislost Kuby
Kubánská revoluce byla definitivně poražena a Kuba přičleněna zpět ke španělské říši. 10 let boje zruinovalo kubánskou ekonomiku, USA využily svého volného kapitálu a skoupily většinu třtinových a tabákových plantáží = počátek ekonomické závislosti Kuby na USA.
R. 1898 USA intenzivně podporují nové protišpanělské povstání Kubánců – v rámci politiky dolarového imperialismus s cílem ještě těsněji připoutat Kubu k USA.
USA v rámci Monroeovy doktríny působily jako protektor slabých nebo nově vznikajících států ve stř. a lat. Americe (např. zprostředkování mírových jednání mezi Peru a Španělskem). Nečinily tak ovšem z humanitárních důvodů, ale s cílem vyplnit mocenské vakuum vzniklé odchodem imperiální moci a kapitálu.