15. Stat a jeho promeny

parlamentarismus – jeho prosazování v Anglii a Nizozemí

Anglie – od 13. stol. existence Velké královské rady, pozdějšího parlamentu – pokus krále Karla I. (1.pol.17.st.) o nastolení absolutismu – vytvoření opozice, občanská válka, 1649 král popraven a čtyřleté období republiky (vláda zástupců lidu bez krále a horní sněmovny), nahrazena diktaturou Olivera Cromwella, 1660 se na trůn vrací Stuartovci, panovník podřízen parlamentu; 1688 – 89 Slavná revoluce, Anglie konstituční monarchií – Marie Stuartovna + manžel Vilém III. Oranžský jako spoluvladař – moc panovníka omezena ústavou, 1689 král přijal Listinu práv

Nizozemí – v čele státu místodržitel (dědičná funkce v oranžském rodu), republika v čele s bohatými obchodníky (zachovány pozice šlechty a měst) – Spojené nizozemské provincie – generální stavy

• dalším zlomem osvícenství: osvícenské pojetí státu – z rukou církví a šlechty přebírá chod státních institucí právnicky školená byrokracie, která je existenčně závislá na hlavě státu a tudíž bezvýhradná loajalita

• dříve panovník služebníkem božím, teď služebníkem státu – panovník dohlíží na bezproblémovou funkci státu jakou složitého soustrojí, nikoli však s pomocí poddaných, ale prostřednictvím politicko-administrativních reforem (osvícenský absolutismus), na západě Evropy prosazování nových forem vlády revolucemi

• USA – vytvoření „americké republiky“ – v září 1777 Články konfederace: zákonodárným a výkonným 峉rgánem jednokomorový Kongres (zde zástupce z každého státu); 1789 vyhlášena nová ústava, která zakotvila svazek amerických kolonií v rámci federace, omezení samostatnosti jednotlivých států, silná ústřední vláda, nejvyšším zákonodárným orgánem Kongres (dvoukomorový – Sněmovna reprezentantů a Senát), výkonnou moc má v rukou prezident, nejvyšší soudní moc pak Nejvyšší soudní dvůr

• osvícenský absolutismus: v habsburské monarchii období Marie Terezie a zvláště Josefa II., v Prusku Fridrich II. – demokratizace systému vzdělávání, princip náboženské tolerance, emancipace Židů, humanizace trestního práva, princip rovnosti před zákonem, podpora ekonomiky (zakládání manufaktur, stavba komunikací)

• také vliv na osmanskou říši: sultán Selim III. (1789 – 1807) reorganizoval armádu, provedl daňovou reformu, podporoval vědy i školní výuku, nechal překládat do turečtiny evropské knihy a učebnice

• revoluce: prosazování nových forem států v Evropě, prosazování lidských práv, rušení poddanství

• Francie: nejprve konstituční monarchie (od 3.9. 1791) – králova moc omezena ústavou, oddělení moci výkonné (král), zákonodárné (poslanci Zákonodárného shromáždění) a soudní (nezávislí, volení soudci), základní občanská práva

• později vyhlášena republika (22.9. 1792) – nový typ státu – postupně však na sebe strhávají moc jednotlivé politické kluby a uskupení, teror, od 1794 thermidoriánský konvent, příprava nové ústavy (zachovává republiku, ale omezení občanských práv, zavedení volebního censu, moc v rukou podnikatelů, obchodníků a statkářů, 1795 - 1799 období direktoria = nová forma republikánské vlády (pětičlenný výkonný orgán + zákonodárný sbor o dvou sněmovnách), pak Napoleonovo císařství

• revoluční hnutí v 19. století: nastolení konstitučních monarchií (přeměna Španělska v konstituční monarchii po bojích ve 20. a 30 letech; postupná ústavnost v Rakousku-Uhersku) nebo republik (Francie – 2. republika 1848 – 1852, od 70. let pak 3. republika)