15. Stat a jeho promeny

evropská společnost na přelomu století se radikálně proměnila – v čele států stále častěji liberální vlády, převaha monarchií

Velká Británie: už dvě století fungující demokratický systém, konstituční monarchie, střídání konzervativců a liberálů, od 1868 volební právo každému daňovému poplatníkovi (tedy i dělníkům)

Německo: také konstituční monarchie; po sjednocení vznik Německého císařství – císařem pruský král, pruský kancléř pak německým říšským kancléřem, zákonodárná moc v rukou Horní sněmovny (tzv. Spolkové rady), Dolní sněmovna (Říšský sněm) měla omezené pravomoci v oblasti kontroly části rozpočtu a v zákonodárství

Itálie: italské království v čele se sardinským králem Viktorem Emanuelem II.

Rakousko-Uhersko: dualistické uspořádání, vznik konstitucí (1849 centralistická Stadionova ústava, zrušená Silvestrovskými patenty; únorová ústava 1861; prosincová ústava 1867 – liberální uspořádání; v Uhrách obnovena uherská ústava z roku 1848)

Francie: 3. republika od 1875

naopak Rusko si zachovalo tradiční systém

po 1. světové válce vznik nových států, nástupnických po rozpadlých monarchiích (Rakousko-Uhersko, osmanská říše) – změna poměru mezi monarchiemi a republikami (dosud republikami jen Francie a Portugalsko), posílení úlohy francouzského ústavního systému na úkor britského

v roce 1919 všechny evropské státy demokratické; ale rozvoj totalitních států (pravicový i levicový extremismus, představitel exekutivy likviduje legislativu, systém vlády jedné strany, vůdcovský princip, legitimita vládnoucí vrstvy nepochází z voleb, neustálé čistky, realizace představ diktátorů či vedoucích stran prostřednictvím státního a stranického aparátu) – Rusko od 1917 komunismus, Itálie 1922 fašismus, Bulharsko (1923), Polsko od 1926 s gen. Pilsudskim, autoritativní režim říšského správce Horthyho v Maďarsku, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (demokracie do 1929, politický systém na národnostní bázi – hlavní slovo Srbové – od 1929 centralizovaný totalitní režim, diktatura Karadjordjevičů), Španělsko (1923 – 1930 Primoderivera, 1936 gen. Frank), Portugalsko s Antoniem Salazarem od 1930, v Německu od 1933 nacionální socialismus od 1934 diktatura kancléře Dollfusse v Rakousku (1936 zavražděn, vystřídán Kurtem Schuschnigem, křesťansko-sociální austrofašistický model) → vznik dvou systémů: demokratický (kapitalistické tržní hospodářství, soukromé vlastnictví) a autoritativní (řízené hospodářství, společné vlastnictví)

v Evropě na konci 30. let bez diktatury: Británie, Francie, země Beneluxu, Dánsko, Norsko, Švédsko, Finsko, Československo

po 2. světové válce rozdělení evropských států do dvou bloků – studená válka

západní část – Anglie zůstává konstituční monarchií – v jejím čele panovník, kterému podřízena církev, námořnictvo, letectvo, vojsko („panuje, ale nevládne“), systém dvou stran; ve Francii republika, od 1958 prezidentský systém (dříve parlamentní); v Německu spolková republika Německo = federativní stát s parlamentním režimem – demokratické systémy

východní část: vznik tzv. lidově demokratických států – měly ústavu, která proklamovala ústavní a občanské svobody a práva, ale ve skutečnosti potlačovány mocenským monopolem – vláda jedné strany, nemožnost legálního vzniku opozice, moc v rukou úzké skupiny funkcionářů, tajná policie, systematické plánování – Polsko, Československo, Německá demokratická republika, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Jugoslávie, Albánie

po roce 1989 rozpad sovětského bloku, budování demokracie a pluralitního názorového prostředí, tržní ekonomika