15. Znaky a symboly moderni civilizace

Takto byla globální politika prováděna od sedmileté války (1756-1763) a opět byla jen umocněna technologickým pokrokem a zavedením jeho výsledků do praxe (např. i tiskové kanceláře mohou podávat přehled událostí v reálném čase, což je fenomén konce 20. století. Válečné zpravodajství v přímém přenosu se poprvé široce uplatnilo v průběhu války v Perském Zálivu.

USA v současnosti stále největší protagonista globální politiky si mohou díky své vojenské přítomnosti napříč planetou dovolit uplatňovat svůj vliv prakticky kdekoliv.

Počátek skutečně globální politiky USA spočívá v rozmístění ozbrojených sil USA v Západní Evropě a dále na všech místech, které osvobodila armáda USA (tzn. od Islandu po Filipíny a od Německa po japonskou Okinawu).

Dost nešťastně se v globální politice určované USA projevuje katastrofální neznalost topografie a někteří autoři ji (ne neprávem) označují za tzv. geopolitiku školního atlasu.

Nakolik je nebezpečí, které USA avizují reálné, lze jen těžko posoudit. Po rozpadu SSSR 1989 už nebylo možné dál svou politiku hájení ekonomických zájmů ozbrojenou intervencí – byť pod mandátem OSN – maskovat jako boj proti šíření ú zastavení komunismu, proto se novým zaklínadlem zahraniční politiky USA a částečně i jejich nejvěrnější spojence / nejlaxnějšího odpůrce, tzn. UK stal boj proti světovému terorismu.

Námětem k diskuzi může být účelovost tohoto prohlášení (na rozdíl od boje proti komunismu se pod tuto charakteristiku dá zahrnout už skutečně cokoliv a podobně jako se před r. 1989 v souvislosti se SSSR hovořilo o „exportu revoluce“ může se po r. 2001/2 hovořit v souvislosti s USA o „exportu demokracie“).

Globální kultura

Je výsledkem všech výše zmíněných faktorů. Prolínání mnoha prvků na územích s heterogenním složením obyvatelstva (jedno zda z etnického nebo náboženského hlediska) je běžným jevem od pravěku až do současnosti.

Fenoménem dnešní doby je však přejímání kulturních zvyklostí odlišných etnik v prostředí, kde pro tento kulturní transfer nejsou žádné historické ani kulturní předpoklady (velký rozmach praktikování buddhismu v USA nehindskou populací, šíření životního stylu USA v Evropě, ale i na dálném východě atd.)

V současnosti není příliš velký problém v Číně koupit francouzský sýr a české pivo (oba výrobky nemají v čínské kultuře žádnou tradici, tradiční čínská kuchyně nepoužívá žádné mléčné výrobky – poznámka: „Tofu se vyrábí ze soji“ – a pivo českého typu – tzn. ležák jehož charakteristickou chuť tvoří sladový ječmen a chmel bylo v Číně do nedávné doby rovněž neznámé). Na druhou stranu lze v Paříži i Praze navštívit čínskou restauraci, čínskou operu i čínskou čtvrť.

Globální kultura se velkou měrou zasadila o umenšení xenofobie (neboť cizinci odlišné pleti se i an ulicích menších měst staly naprostou samozřejmostí) a rasismu – sporadické výjimky jsou intenzivně reflektovány společností ne pro svou závažnost a společenskou nebezpečnost, ale jako anachronismus a něco, co již do 21. století nepatří.