4. Slechta
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- pro některé šlechtice se stalo naprostou nezbytností cestování – za vzděláním, převážně do Itálie
- Francie začala utvářet životní styl evropské aristokracie
zajímavý model Rzeczypospolité:
- šlechta mimořádně velké pravomoci, svobodná volba polského krále
- Na konci středověku existovalo několik důležitých skupin, které se mezi sebou přetahovaly o politickou moc a privilegia:
1. Král (a jeho rodina) – v 15. století stále ještě nejdůležitější faktor v mocenském zápase
2. Magnáti (panstvo, vyšší šlechta) – nepočetná skupina vlivných šlechticů, kteří byli hlavním soupeřem panovníka a snažili se vytvořit vládní systém oligarchie (vláda skupiny privilegovaných)
3. (Nižší) šlechta – zbylí šlechtici, jejichž majetek byl neveliký, ale o to větší byl jejich počet. Právě o tuto skupinu se snažili zpočátku opírat panovníci ve snaze omezit moc magnátů. Díky tomu získávala šlechta stále větší privilegia a vytvořila si předpoklady pro svůj další vzestup.
4. Duchovenstvo – zejména biskupové a arcibiskup hnězdenský, kteří vlastnili rozsáhlé církevní majetky. Sledovali své vlastní cíle, ale často se snažili klást sami sebe na úroveň magnátů (účast v senátu). Později se situace zkomplikovala díky sílícímu vlivu reformace.
Postavení měst bylo v Polsku ještě velmi slabé (v porovnání např. s českými zeměmi) a města nijak výrazně nemohla zasahovat do politických rozhodnutí.
- polská šlechta tvořila jediný privilegovaný stav, 10% veškerého obyvatelstva, chybělo rozčlenění do vyšší a nižší šlechty
- nesměly být používány cizí tituly (kníže, hrabě) – pouze rozdíly sociální:
Aristokratická špička (magnaterie) X nemajetná šlechta (golota) – živila se např. lichvou; uprostřed střední šlechta – vlastnila nemnoho poddanských vesnic
- mimořádně rozsáhlý soubor politických, hospodářských a společenských privilegií – zájem o politickou činnost
- rekatolizace a polonizace šlechty
- úzká vrstva magnátů – dokázali mocensky a majetkově konkurovat králům, dezintegrace polsko-litevského státního celku
- izolacionismus, zaostávání za západní Evropou