4. Slechta

- český zemský sněm: každý šlechtic jeden hlas, města jeden hlas všechna

- starobylost šlechty nyní hrála velmi důležitou roli, odrazilo se to v zasedacím pořádku na zemských sněmech a soudech

- složitější sociální vývoj v jagellonské době prodělala nižší šlechta – „rytieřstvo“

- i nižší šlechtici se bránili přílivu nových členů do svých řad, nebezpečí hrozilo od zámožných měšťanů

- vladykové se od ostatních příslušníků nižší šlechty lišili tím, že byli méně zámožní, měli kratší rodokmen a nebyli nikomu vázáni služební povinností, zůstali ve stavovské společnosti do 16.st.

- zemané a panoši se ze společenského povědomí vytratili již dříve – nemohli se již spoléhat na obživu z vojenské služby, neosvojili si zásady zemědělského podnikání, část jich odcházela do měst, v horším případě vstoupili do lapkovských tlup, uplatnění ve vojenských a správních službách vyšších šlechticů na jejich hradech

- nápravníci – přechod mezi nižší šlechtou a zámožnými venkovskými obyvateli

- utváření rozsáhlých šlechtických dominií s postupně budovanou soustavou hospodářských podniků

- s rostoucím významem žoldnéřského vojska ztráceli chudnoucí nižší šlechtici příležitost k vojenské službě – dočasnému zdroji obživy

- rozvinutí vztahů mezi patrony a klienty – na panovnických a aristokratických dvorech:

klientelské vztahy – klient urozeného původu vykonával ve prospěch urozenějšího patrona řadu smluvně nestanovených činností, „práce navíc“, stoupá v 16.st.

- aristokracie – elitní skupina, odlišující se od ostatní šlechty, od 16.st., velmi rozsáhlé majetkové zázemí, svébytné projevy životního stylu na svých sídlech

Evropská šlechta v raném novověku - obecně

- ve druhé pol. 18. st. asi 3% evropského obyvatelstva šlechta, nejvíce v polsko-litevské unii (10%), dále ve Španělsku, Uhry, Rusko; ve Francii, Itálii, Římské říši a v Čechách kolem 1%, nejméně ve Švédsku a Anglii

- převaha nižších šlechticů nad vyššími (u nás na jednoho pána 5-7 rytířů)

- prolínání domácí a cizí šlechty sňatky

- po Bílé hoře příchod cizí šlechty do Čech – z různých zemí Evropy

- od konce středověku podnikání šlechty na velkostatcích

- rostoucí úloha státu, byrokratizace správy, proměna vojenství, nové nároky na vzdělání

- na přelomu středověku a raného novověku šlechta procházela krizí, jež vyplývala z popření středověkého pojetí vojenství -> nové hospodářské aktivity, vzdělání, proměna v byrokraty, podnikatele – o něco podobného začínají usilovat měšťané

- dvorská kultura – jedním z ohnisek umění a vzdělanosti, vyvrcholení v době Ludvíka XIV.

- nesmírně nákladný dvorský způsob života

- konkurence ze strany měšťanstva + francouzská revoluce = těžká existenční krize evropské šlechty, privilegované postavení se změnilo ve formální titulární záležitost, mohli už jen využít svého majetku a schopností