5. Formovani novodobych narodu

1. předpoklad: Zemský a osvícenský patriotismus

   • vlastní stavů, stále více takto smýšlejících ale lidé neprivilegovaní a neurození (tzn. vzdělanci)

   • počátek národní agitace v hledání politického a kulturního významu společenství a církve

   • hodnoty rozkvětu, rozvoj, štěstí národa

   • osvícenský patriotismus – vzdělanecký, práce šlechty pro blaho země

     • kosmopolitní charakter, zájem má nejen šlechta ale i panovník – patriotismus se stává stále méně zemským

     • poznávání země a místního lidu (učenecký zájem o folklór), prvotními nositeli tohoto zájmu paradoxně většinou lidé jiného jazyka

2. předpoklad: etnická identita, předmoderní národ

   • v minulosti byla národní příslušnost klíčová, národy představovaly základní subjekty dějin

   • i lidé v předmoderním období si museli být vědomi rozdílů mezi národy (jazyk a zvyky), ale to zůstalo v pozadí za konfesijních, teritoriální a stavovských identit.

   • Vědomé pěstování zvyklostí a tradic – východisko pro formulování národního rpogramu

   • Svatá říše římská národa německého, až na prahu novověku v souvislosti s tureckým nebezpečím

   • Univerzitní národy – kategorie právní povahy (v čs. zemích x němcům – národ „pro sebe“)

   • V předmoderní době politický národ – ti, kdo se podíleli na politické moci

     • Př. Polska – prosazení Hnězdna Polanů v 10. stol. jako centra církevní správy – vyvýšení Polanů nad jiné = Poslko.

     • Boleslav Chrabrý proti německým vládcům – podíleli se různé části polanského knížectví – zahájen tak proces sjednocování (šlechta si chtěla vymoci oslabení centrální moci, neomezená moc velmožů na lokální úrovni).

     • Proti těmto velmožům stála „dvorská šlechta“ usilovala o sjednocení. Konsolidaci panovnické moci výrazně přispívala i církev – základem jednotného polského národa tedy šlechta (z ní téměř výhradně se rekrutují vyšší církevní hodnostáři).

     • Po vymření Piastovců stavy volily panovníka – stalo se zvykem (minimální role panovníka + jen 1 stav neboť města vyloučena).

     • Jednota šlechtického stavu = ztotožnění národa se šlechtickou obcí

   • protiněmecké výpady tak řečeného Dalimila

   • hájení zájmu stavů před cizinci (husitství – Češi x Němci)

   • jazyk v raném novověku chápán jako projev svébytnosti národa (u nás zemské stavy v době předbělohorské: znalost češtiny podmínkou pro členství v čs. stavovské obci)

3) předpoklad: Krize starého režimu

• rovnost, nestavovský charakter společnosti

• lidé občané státu, nebo skupina osob vládnoucí stejným jazykem

• krize stavovské společnosti a monarchistické moci pocházející od Boha

• nové vrstvy společnosti – požadavek spolurozhodování o politice (např. obchodníci a požadavek zasahovat do zahraniční politiky st.)

• postavení sociálních skupiny založenu na výkonu = možnost hromadit majetek = vliv = vznik nové elity (anglická šlechta přijala kritérium výkonu)

• všichni lidé měli mít možnost společenského vzestupu

• touto cestou se prosazoval koncept státního národa