5. Formovani novodobych narodu

• americký st.národ s vyvíjel složitěji a pomaleji

• oproti fr. centralismu, zde federalismus (důvodem stále slabá centrální moc)

• podobná situace v lat. Americe, spíše identifikace s jednotlivými osadami / teritorii = odlišný vývoj S s J, de facto vznik odlišného národa = válka S proti J = válka dvou odlišných národů

• ideál práv, svobod, demokracie a samosprávy – jediné pojítko spojující v politický národ

• jazyková odlišnost v USA jen sociální marginalita

Průmět do současných konfliktů: USA hájí v některých zemích dodržování lidských práv (intenzivní připomíná holocaustu x „konečné řešení“ indiánské otázky tabu).

• elementy etnické a genetické povahy – rasismus, xenofobie (dělení na: „oni“ a „my“)

• koalice / syntéza státního a etnického prvku. Španělsko: vedle sjednocení národa úspěšné hnutí v Katalánsku, Baskicku atd. (jazyková i etnická odlišnost).

• Kde se státně občanská národnostní entita prosazovala přes významné rozdíly jazykové a etnické

Formování některých států až ve 20. stol.

• nedovršení (Bělorusové, Lužičtí Srbové, Kašubové)

• modernizace až ve 20. stol. (Laponci + jiná V-evr. etnika)

• národy prosazovány shora (čechoslovakismus, SSSR)

• národní hnutí začala i před buržoazní revolucí, průmyslovou revolucí, ale i po ní, dokonce i po vzniku dělnického hnutí

Hroch: 3 fáze hnutí, etnických národů, které byly nedominantní skupinou ve st., od elity se odlišovali původem a jazykem

1. Fáze A: zájem inteligence o folklórně a lingvisticky specifickou kulturu nevládnoucího etnika. Podrobena vědeckému zájmu. Pochyby o schopnosti jazyka a kultury přizpůsobit se modernímu vývoji a schopnosti stát se jazykem i urozených vrstev a tím odvrátit jeho zánik

2. Fáze B: fáze národní agitace, úspěšnost podle toho, nakolik si tímto nabízenou národní identitu přisvojily široké vrstvy

3. Fáze C: masová, politický program a zastoupení ve všech sociálních vrstvách

Základní komparace národních agitací

1. hnutí integrovaná

• začala před buržoazní revolucí / před zánikem stavovského systému. Masovost záhy po ukončení procesu buržoazní revoluce – Češi, Chorvaté, Finové,

1. opožděný typ

• začala před buržoazní revolucí ale dokončení až v době rozvoje dělnického hnutí, Slováci, Litevci, Lotyši

1. povstalecká hnutí

• rychlý nástup masové fáze formou širokého hnutí v podmínkách starého režimu předindustriální spol.

• silná přítomnost lidové odporu = nár. formování hl. v J Evr. (Balkán)

1. desintegrovaný typ

• začal v podmínkách formující se občanské a prům. spol. Nepříliš úspěšná hnutí, legitimizující se v 19. a hl. ve 20. stol. (Welshané, Bretonci atd.)

INDUSTRIALIZACE

Vznik spol. masové a občanské – formování národů.

• Nerovnoměrnost – meziregionální V v modernizačních změnách jednotlivých sektorů a jevů

• Jiný typ: formování „státního“ politického národa – rozhodujícím kritériem příslušnost ke státu