5. Formovani novodobych narodu

1. předpoklad: komunikace a modernizace

   • v osvícenském absolutismu poddaní vedeni k vlastenectví = modernizace školství (jednotný obsah výuky)

   • rozvoj čtenářství, lidé se začali stále více seznamovat s moderními myšlenkami

   • venkovská vrstva většinou dlouhou dobu neaktivní

5) předpoklad: romantismus

• bez romantismu by nebylo možno vysvětlit schopnost sebelegitimizace

• za romantismus nejsou považována „rozervanecká“ gesta, ale hledání ztraceného přístupu k duchovnímu světu – často marné – a pokus o obnovení prapůvodního řásu a harmonie

• „duch“ v přírodě, lidských vztazích, jazyku kultuře (lidové), hledání ducha dějin

Johann Gottfried Herder

Obrátil nevídanou pozornost k etnickým a folklórním specifikům místních obyvatel a nevládnoucích etnických skupin, v jejich kultuře hledal duchovní svět = široký ohlas. Prostřednictvím poznávání dějin lze usilovat o poznání jejich smyslu. Cílem dějinného vývoje je naplnění ideálu humanity.

V jeho době nejlépe k naplnění ideálu národního vývoje přikročili právě Němci, on sám je nadchnul pro přehlíženou kulturu pobaltských národů a Slovanů (proto na něj národní obrozenci často odkazovali, jeho role v národním obrození ale někdy velmi přeceňována).

Zpochybnění kosmopolitismu (důraz na domácí zdroje a tradice).

• návrat ke svému jazyku (v opozici k francouzštině propagace děl Lesinga, Goethea atd.)

Formování národa a nerovnoměrnost vývoje

Probíhalo v různých zemích, různým způsobem a v různé době

• pokročilý proces v neabsolutistických zemí (Anglie, Nizozemí), formování národa od 17. stol.

• formování národa průběhu revoluce (USA, F)

Státní (politické) národy

• státní / občanská příslušnost x jazykově etnická příslušnost

• kde došlo k likvidaci stavovského a starého režimu. Prosazení buržoazních principů rovnosti a občanství – rychlejší sociálním modernizace

• UK (už v 17. stol.), USA, F, (případ USA specifický, jediné pojítko odlišných lidí členství v osadách)

• Francouzské osvícenství směřovalo k demokratické koncepci občanského národa

Rousseau – nositelem suverenity lidu jsou všichni příslušníci státu = národ = moc lidu. Proto VFR měla za cíl nastolit společenský řád podobný tomu v USA.

Stanoven i nepřítele tohoto národa = ti, kdož jej odmítají uznat jako nositele moci (stoupenci starého režimu) a ti kdo se nechtějí uznat za jeho členy (vnější nepřátelé).

Francie – významnou roli měl hrát fr. jazyk a jeho unifikace. Nutná spoluúčast centralizace, v době VFR velké množství dialektů (hl. neprivilegované vrstvy) současná fr. z jazyka elit.

VFR: kdo je příslušníkem fr. národa, musí mluvit fr. = občanská práva

• simulace fr. měst, program budovatelského hnutí omezen na venkov

• přístup k politické participaci přešel ze stavů na prostý lid

USA – imunita vůči negativnímu vymezovaní k těm, kteří nejsou součástí národního kolektivu