5. Formovani novodobych narodu

Švýcarsko

• v prostředí osvícenců celošvýcarský patriotismus

• zkušenost s VFR – vznik Helvetské republiky, ale přesto velmi odlišné (spor mezi konzervativci a liberály o další uspořádání konfederace

1847 krátká občanská válka, vítězství federalistů = umírněná centralizace

Jazykové rozdíly mezi kantony neohrožují polit. národní identifikaci

Polsko

• z počátku na st. principu, Polsko-Litevská unie = polský národ = šlechta (jejich jednotícím znakem polština). Těsně před zánikem samostatného Polska pokusy o integraci měšťanů.

• Etnická a konfesionální příslušnost hraje podřadnou roli = silná vazba národa ke státu

• Násilné přetržení po rozdělení Polska – nová identifikace národ na jazykovém a etnickém principu. V této koncepci Litevci, Bělorusové a Ukrajinci jen jazykově a folklórně odlišná skupina uvnitř polského národa.

• Polský národ musel v pol. 19. stol. hájit jazykovou svébytnost proti rusifikaci a germanizaci

• 19. stol. konflikt polského a běloruského, ukrajinského a litevského hnutí.

Podobné případy Irsko a Rakousko (to krátce v r. 1848, intenzivněji pak až ve 20. stol.)

Italské hnutí

• Massimo d´Azeglio – budovatel základů celoitalské polit. sardinský premiér (odpůrce Garibaldiho) = prosazení vědomí občanské a st. identity spolu snovým královstvím ve všech soc. vrstvách

• Stát a polit. národ = cíle it. Hnutí

• Silná etnicko-jazyková definice it. Národa

• Nesamostatnost – velká bariér, Itálie obětí hegemoniálních vlivů (např.: Habsburská monarchie)

Politolog Kellner: „Nacionalismus je politický princip, který tvrdí, že politická a národní jednota musí být totožné.“

Německo

• bohaté s vyspělou polit. tradicí (už od 15. stol. říšské záležitosti = německé záležitosti = stavovsko–politický národ)

• bylo možno sloučit politický a kulturní německý národ

• představa federativního národa (= různé dialekty, mentalita, folklór, konfese aj.)

• hnutí omezováno na mimorakouský prostor

• nejdříve prosazeno na ekonomickém poli (celní spolek, polit. až později)

• požadavky hnutí spíše v duchu zemského patriotismus: liberalismus, svoboda projevu, komunikace, mobilita

• definice dědičného nepřítele – F (Prusko se v hraničních sporech profiluje jako ochránce Německa)

• národně-liberální slavnosti 1817 ve Würtsburgu (studentská); 1832 v Hornbachu (podpora národních zájmů Maďarů, Italů i Poláků).

• Velký ohlas řecká nár. povstání a povstání Poláků v r. 1848 (uprchlíci v Německu podporováni liberály)

• Vyhrocení hraničních sporů – konflikty s F a Dánskem, střety německých a polských zájmů – poznaňsko

• Až po r. 1860 definitivně převládá maloněmecká koncepce

1871 – konstituce císařství dala Německu st. rámec; odmítání nenárodních živlů (Židů, Poláků i politicky se profilujících socialistů a katolíků)

Nedominantní etnické skupiny a jejich národní formování