5. Význam a charakter vlastnictví půdy v minulosti a současnosti

Po r. 1945 není agrární strana, která by byla nositelem myšlenky nové pozemkové reformy, tohoto tématu se ochotně ujímají komunisti a slaví značné úspěchy i na venkově (z mého pohledu Benešova zásadní chyba- ne každý agrárník byl kolaborant nebo nedej Cože Osuský!!! - poválečná agrární strana mohla přeci pomoct odebrat nemalé procento komunistických hlasů na venkově)

ČSR v tom po r. 1918 není sama – pozemkové reformy probíhají v podstatě všude v Evropě – vlastnictví půdy je stěžejní společenskou a hospodářskou otázkou a je i jedním ze způsobů přerodu společnosti z feudální v modernější. (Nelze neuvést, že jedním z prvních aktů KSSS je Dekret o půdě – zábory a příděly dosavadním bezzemkům – experiment se však nakonec příliš nezdařil).

Pozemková reforma revidována po r. 1945, následně nová reforma (vč. Osidlování po odsunu, přídělů majetku zrádců, etc.)

Po roce 1989 žádná reforma – pouze se vrací původním majitelům a to ještě ne všem (případ Pezoldová), případě lze privatizovat, ale má to řadu háčků.

Devizové zákon dlouhou dobu zakazuje vlastnictví půdy osobou, která není občanem/státním příslušníkem. Může být chváleno, může být kritizováno – každý, nechť si udělá názor sám.

Nikoli bez významu je vlastnictví půdy v rámci osidlování USA – zabírání půdy na indiánských územích, laciné příděly půdy přistěhovalcům – osídlení nových lokalit, daňové příjmy, řešení sociální otázky (imigrant se zaměstná a sám se nakrmí) etc.

Okrajově lze zmínit rovněž reformační hnutí – směřují-li k ideálům chudé a mimostátní církve, umožňují přívržencům z řad knížat a šlechty napakovat se na majetku zrušených církevních institucí (pod praporem pravé víry, samozřejmě). Specificky například sekularizace řádového státu – Prusy v rukou Hohenzollernů!!!

Ve vztahu k půdě je možné uvést rovněž problematiku měření/zaměřování a evidence. Vývoj jednotek, které dříve uváděly spíše objem osiva na určitou plochu (měřice), dobu nutnou k obdělání plochy (jitro), nebo jednotky sotva standardizované vycházející z různých předmětů (sáh, prut, loket, provazec). Problémem je lán – jeho standardizace, přesnost měření apod. Vzhledem k tomu, že se od vlastnictví mohly odvíjet berní povinnosti je neustálenost a nejednotnost měr značný problém (snaha postupně překonávat, zlepšování měření, standardizace, metrická soustava, měřicí technika, mapy).

Stran evidence lze uvést zemské a dvorské dsky sloužící jako nástroj evidence práv k půdě. Mají v podstatě totální důkazní hodnotu („dsky zemské nikt přesvědčiti nemuož“), velikou hodnotu historicko-dokumentární a občas i řemeslně uměleckou

Autoři:

josef pekař: omyly a nebezpečí pozemkové reformy (o pozemkové reformě a pobělohorských přesunech majetku)