Kodikologie a její dějiny u nás a ve světě

4) humanismus

- Francesco Petrarca (1304-1374)

- Colluccio Salutati (1330-1406)

- Niccolo Niccoli (1363-1437) - pohybovali se na dvoře Medicejských

- Poggio Bracciolini (1380-1459) - ve Florencii

5) 16. - 17. st.

- objevy jednotlivých zapomenutých děl:

Johannes Sichardus (1499-1552)

Franciscus Modius (1556-1597)

- textová kritika:

1) bolandisté (Antverpští jezuité kolem Jeana Bollanda 1569-1665)

= Acta sanctorum, quodquod toto orbe colentur (Životy svatých, přepsané legendy)

2) maurini (maurinská kongregace ben. řádu v klášteře Saint Germain des Pres, odtud i Jean Mabillon, 1632-1707)

= Acta sanctorum ordinis sancti Benedicti

= Glosarium mediae et infimae latinitatis (1. latinský slovník pro raně středověkou latinu)

6) 19. a 1. pol. 20. st.

- v 19. století: L. Delisle a W. Wittenbach

1821 École des chartes

1819 Monumenta Germaniae Historica (založen svobodným pánem von Steinem)

- zakladatel kodikologie: Alain Dain svým dílem Les manuscrits 1949

- kodikologie v tomto období ve velmi těsném vztahu s filologií

- L. Traube, P. Lehmann, B. Bischoff, A. Bruckner

- 1937 v Paříži založený Institut de l’historie et de recherche des textes – vedoucí pracoviště oboru

- knihovny:

Britisch Library v Londýně

Bibliotheca Apostolica Vaticana

National-bibliothek ve Vídni

- v současnosti:

O. Mazal (Vídeň)

E. Potkowski (Varšava)

České země

- ve středověku intenzivní opisovatelská činnost Oldřicha Kříže z Telče

- proces poznávání rukopis u nás dlouho setrvával pouze na úrovni textového využití jejich obsahu

- ve starší době ukázal vlastně jen Josef Dobrovský svou kritikou zlomku evangeliáře sv. Marka, psaného unciálou, hlubší možnosti, které jinak při svých studiích o bohemikách spíše jen naznačoval

- teprve na konci 19. století se začal soustavněji evidovat kodikologický materiál v některých největších knihovnách a začaly se řešit elementární otázky geneze některých rukopisů důležitých z hlediska české filologie a literatury či z hlediska umělecko-historického

- A. Patera, J. Truhlář, K. Chytil, F. M. Bartoš, A. Friedl,

- teprve Václav Vojtíšek v roce 1975 zdůraznil potřebu soustavné kodikologické práce, pro niž vytvořil předpoklady založením Komise pro soupis rukopisů

- ročenka tohoto pracoviště: Studie o rukopisech (od roku 1962)

- předchůdcem této komise byl v 50. letech Kabinet filologické dokumentace při ČSAV, který ale v důsledku reorganizací zanikl