Písařské potřeby
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOCX.
4) ve středověku: duběnkový inkoust – bezpečně prokázaný od 3. století n. l.
- využívá chemické reakce taninu se síranem železnatým vytváří pigment
- vyrábí se z duběnek, zelené a modré skalice, arabské gumy a vody
- voda občas nahrazována vínem a pivem
- výhody oproti sazím: pronikal hluboko do materiálu trvanlivý i ve vlhkém prostředí
- nevýhody: blednutí na světle, agresivita – působení kyslíku ničilo psací látku drolení a vylamování popsaných částí
5) červený inkoust
- především pro nadpisy a zvýraznění různých částí textu
- z rumělky, červeného okru a suříku
- ve středověku z kořenů mořeny barvířské
6) zlatý a stříbrný inkoust
- barvené a zvlášť ceněné rukopisy
- zlato/stříbro a arabská guma
- případně lepení plátového zlata/stříbra
- později drahé kovy nahrazuje cín a amalgám
- Chrysografie= malba/psaní práškovým zlatem/stříbrem (nebo jiným práškovým kovem) v pojidle
- inkoust vyráběli samotní písaři, pouze ve velkých městech sídlili specializovaní řemeslníci
- kalamáře: břidlicová deska s mističkami z rohů dobytka/skleněné nádobky
- až od 18. století se inkoust začal vyrábět průmyslově
- v 19. století W. H. Perkin: vynález anilínové syntetické barvy