Itálie a Zaalpí v proměnách času - starověk

264 – 30 – vzestup Říma v impérium

- pol. 3. stol. př.n. l.- vlastní území Říma – část střední Itálie, zbytek italského území – formálně svobodní řím. spojenci – spojenecká smlouva – různě odstupňovaná práva, po vyrovnání rozdílů mezi patriciji a plebeji – nejvýznačnější vrstva v Římě – nobilita (ti, kdo zastávali konzulát a jejich potomci)

- boje s Kartágem – 1. punská válka – 264-241 – o Sicílii (obilí, strategická poloha) – Římané vítězí – získávají větší část Sicílie – 1. provincie, Řím využívá krize Kartága k obsazení Sardinie a Korsiky, podrobení Galů v Pádské nížině, dobytí Předalpské Galie (222), zajištění Jadranu proti ilyrským námořním lupičům – strategická základna pro rozhodující boj

2. punská válka – 218-201 – Hanibal ignoroval smlouvu o rozdělení římské a kartaginské sféry vlivu v Hispánii, Hanibalův přechod přes Alpy – porážka Římanů u Trasimenského jezera (217) a Kann (216), Publius Cornelius Scipio – b. u Zamy (202) – porážka Kartága, 201 – mírová smlouva – Kartágo vyřazeno jako velmoc odzbrojením, zůstalo ale velmocí obchodní, Řím získal nadvládu v západním Sředomoří

3. punská válka – 149-146 – vyvolána Římany – Kartágo zničeno – oblast Kartága – provincie Africa, + 146 – zničen Korint, Řím ovládl západní Středozemní moře také jako obchodní mocnost

Pro římské dějepisectví znamenají punské války totéž, co perské války a peloponéská v. pro řecké – Livius, Polybios – hl. 2. punská v.

- římská expanze na východ – 197 – zlomení makedonské hegemonie nad řeckými městy, 192-188 – střetnutí Říma a Seleukovců – zamezení šíření syrského vlivu v Malé Asii a posílení pergamské říše(důležitý opěrný bod římské pol. ve východním Středomoří), 168 – rozbití Makedonie jako samostatného státu – hegemonie Říma i ve východním Středomoří,

další expanze – 133 – Řím zdědil Pergamon, 64 – Sýrie římskou provincií, 30 – Egypt řím. provincií

- 133 – 30 – občanské války a reorganizace Říma - rozšíření Říma z rolnického městského státu ve velkou říši – sociální napětí – bohatství z ovládnutí dálkového obchodu a dobytí oblastí na ekonomicky rozvinutém Východě X svobodní rolníci ekonomicky oslabeni dlouhou nepřítomností během punských válek, konkurence latifundií s otrockou prací – rolníci proudí do Říma, nemají prostředky aby se mohli sami vyzbrojit pro vojenskou službu – klesá síla římské armády – války v Hispánii, v S Africe, vpád germánských Kimbrů a Teutonů – odhalily její slabost

Bratři Gracchové – pokus o reformu (133-121) – obnova svobodného rolnictva k posílení armády (osidlování státní půdy rolníky) – ztroskotalo

Gaius Marius – reorganizace armády (104) – zaměstnal zchudlé rolníky jako délesloužící vojáky (výstroj ze státních prostředků, žold, půda pro veterány), poprvé kontinuálně znovu volený konzul (104-100) – porušení základního republikánského pravidla pro vedení úřadů