Věda a její organizace v českých zemích

Společnost vydávala německé Abhandlungen, od r. 1882 také Pojednání, v nichž vycházely též přehledy činnosti, nekrology apod. Od r. 1859 Sitzungsberichte, které od r. 1873 měly rovněž český název Věstník KČSN. Společnost vydávala též vědecké monografie a od 1886 dbala na vydávání Archivu českého, základní edice pramenů k českým dějinám.

- stát její činnost tvrdě kontroloval pro podezření z „podkopávání náboženství a státu“ hlavně v 90.letech 18.století ,

stejně tak nařízen dozor nad činností a zahraničními styky SOUKROMÉ SPOLEČNOSTI SPOJENÝCH PŘÁTEL K PODPOŘE MORAVSKÉ PŘÍRODOVĚDY A VLASTIVĚDY (vznik1800)

1806-1807 stát konečně uspěl ve slučovacích snahách - spojil tuto Soukromou společnost spoj. přátel s MORAVSKOU HOSPODÁŘSKOU SPOLEČNOSTÍ a vznikla C.K. SPOLEČNOST PRO PODPORU ZEMĚDĚLSTVÍ, PŘÍRODOVĚDY A VLASTIVĚDY

1811 se k ní připojila i SLEZSKÁ HOSPODÁŘSKÁ SPOLEČNOST

1818 – vznik Národního muzea

1890 – Česká akademie Františka Josefa I. pro vědy a umění

Průvodním projevem národně vzepjaté atmosféry na konci 19. století byl vznik jazykově a národnostně vyhraněné instituce širšího kulturního zaměření, kterou se v roce 1890 stala z podnětu a dotace mecenáše Josefa Hlávky Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, později přejmenovaná na Českou akademii věd a umění (ČAVU).

V jejích 4 třídách byly zastoupeny (I.) historické a právní vědy, (II.) matematicko-fyzikální a přírodní vědy včetně teoretické medicíny, (III.) filologie a v poslední (IV.) třídě krásná literatura, výtvarné umění a hudba. Nová instituce měla více řádných členů (57) než KČSN a obdobně rozšířila i počty mimořádných, přespolních a zejména dopisujících členů. ČAVU zahájila ve svých Rozpravách rozsáhlou publikační činnost a postupně směřovala k zakládání prvních mimouniverzitních vědeckých pracovišť. Prvním se stala v roce 1911 Kancelář Slovníku jazyka českého.