Vzdělání v 18. a 19. století se zaměřením na české země

VZDĚLÁNÍ V 18. A 19. STOLETÍ - zaměření na české oblasti

■ reforma školství za Marie Terezie

1774 – schválen všeobecný školní řád

- nově zřízeny triviální školy ve vesnicích – v nich se učilo číst, psát, počítat, náboženství atd.

- školní výchova měla vést k vlastenectví, ale také ke společenské kázni

- zavedení povinné šestileté školní docházky

- povinnost obce zřídit školu, vyučování v češtině, ztráta moci církve – už neřídí školy (důležitý vliv zrušení jezuitského řádu 1773)

další školy: - ve městě „hlavní školy“ (vyučování v němčině), „normální školy“ pro učitele, lycea pro úředníky (Brno)

1777- dvorský dekret redukoval počet gymnázií v českých zemích, v sídlech zrušených gym. byly zřízeny hlavní školy a školy městské, oboje s němčinou jako vyuč. jazykem

Univerzity za Marie T. : pražská a olomoucká v rukou jezuitů (o vedení gymnázií se dělí s piaristy)

• od 1757 – jmenováni studijní ředitelé jednotlivých fakult z řad světských osob jako garanti státního dohledu nad univ. výukou, brzy přibyly další světské osoby

• dekretem z 1784 byla zavedena němčina jako oficiální vyučovací jazyk místo latiny

• nové studijní řády na Uni odpovídaly nárokům státu na vzdělání úřednictva a hospodářů

• posvětštění univ. správy bylo kompenzováno zavedením výuky náboženské vědy na FF

• z olomoucké Uni se stalo na čas pouhé lyceum

19. STOLETÍ

předškolní instituce: mateřské školy, opatrovny, jesle, sirotčince, chudinské ústavy asi od 1832

-- od poloviny 19. století probíhala diferenciace středního školství, tomu předcházelo zavedení industriálních tříd 1777 → moderní poznatky z hospodářských oblastí do výuky obecných škol (textilní, lnářské, krajkářské, rybníkářské třídy)

1839 – v Praze vznikl ústav Budeč – lidová univerzita se 4 ročníky, zaměření na přípravu učitelů, vychovatelů, matek, hospodyní, v budově i dílny, laboratoře

- skutečné změny ve školství proběhly v letech 1849-1860 za hraběte Lva Thuna-Hohensteina (ministr školství)

REALIZACE EXNER-BONITZOVY REFORMY

• univerzitní profesoři Exner a Bonitz vypracovali organizaci středního školství v Rakousku

• spojení 6-tiletých gymnázií s 1. a 2. rokem filozofických univ. studií → vznikla samostatná filozofická fakulta rovnoprávná s ostatními a osmileté gymnázium, kde se neučilo latinsky ale německy

• důraz na klasické jazyky a společenské vědy na střední škole

• definitivně se skončilo s osvícenským pojetím studia jako výchovy státních úředníků, důraz na vědecký charakter studia a vědeckou práci VŠ učitelů, z toho plyne změna postavení filozofické fakulty (už ne přípravka, ale rovnoprávná)

3 typy gymnázií s maturitou:

▪ osmiletá klasická (klasické jazyky, historie, antika) – příprava na Uni

▪ reálná (zaměření na přírodní vědy, matematiku, moderní jazyky, kreslení), příprava pro odchod na techniku nebo průmyslovou praxi