OSE_4

Okruhy státní závěrečné zkoušky z ošetřovatelství – OTÁZKA č. 4

1. Význam a formování sociálních interakcí v životě člověka, formální a neformální vztahy, vztahy, založené na kooperaci, konfliktní situace – uplatnění uvedených poznatků při realizaci ošetřovatelské péče.

2. Studijní zdroje, učebnice a další studijní opory se zaměřením na ošetřovatelství a ošetřovatelskou péči. Pravidla a postup analýzy obsahu učebnic, didaktická analýza učebnic.

1. Význam a formování sociálních interakcí v životě člověka, formální a neformální vztahy, vztahy, založené na kooperaci, konfliktní situace – uplatnění uvedených poznatků při realizaci ošetřovatelské péče.

Sociální interakce v životě

• Interakce = obecně jde o vzájemné působení jedné osoby na druhou.

• Lze ji považovat za jednu z potřeb člověka (člověk hledá kontakt s druhými).

• Probíhá kdykoliv, když jsou lidé v prostorovém kontaktu.

• Je součástí procesu socializace, díky ní také regulujeme své chování.

• Stejně jako komunikace, probíhá i interakce jak verbálně, tak neverbálně:

  • verbální – interakce skrze slova,

  • neverbální – interakce skrze další vyjádření jako jsou výrazy obličeje (mimika), držení těla, styl chůze, gestika (i tímto způsobem probíhá interakce – člověk může být ve vzájemné interakci s druhými i tím, když sleduje zmíněné neverbální projevy, či je sám předmětem sledování)

• Sociální interakce může probíhat na úrovni:

  • dvou či více jedinců vzájemně = interpersonální interakce,

  • skupiny – buďto mezi jedinci a skupinou, nebo mezi skupinami.

Interakce interpersonální

• Jde o interakci mezi dvěma a více účastníky.

• Může se vyskytovat jako:

  • dominance – sklon vést, řídit, ovládat druhé,

  • submisivita – sklony podřídit se, být veden,

  • afiliace – přátelskost, kladný vztah k lidem,

  • hostilita – nepřátelský, záporný vztah k lidem.

Interakce v sociální skupině

• Interakce mezi jedinci a skupinou, či mezi skupinami.

• Vyskytuje se jako:

  • koakce – členové skupiny pracují souběžně, ale téměř nezávisle na sobě; nejsou známky spolupráce, rivality ani soutěžení,

  • kooperace (pozitivní interakce) – členové skupiny již musí spolupracovat, pracují společně, aby dosáhli vytyčeného cíle; bez přítomnosti rivality a soutěžení,

  • rivalita (soupeření) – snahou členů skupiny je zvýšit své osobní výsledky, ale zároveň snížit zásluhy ostatních členů,

  • soutěžení (kompetice) – buď jako motivace činnosti, což ale většinou přechází do rivality, protože členové se snaží zlepšit, aby překonali ostatní členy skupiny. Nebo jako forma organizace práce, kdy jsou účelně zavedeny takové vztahy, v nichž každý člen usiluje o nejlepší výkon v zájmu co nejlepších výsledků celé skupiny.

Formální a neformální vztahy

• Můžeme rozlišit formální a neformální sociální vztahy.

• Formální vztahy jsou někým stanoveny. Jsou to explicitně a oficiálně sepsaná pravidla chování uvnitř nějakého společenství či skupiny, které členové více či méně akceptují a upravují podle nich své chování.

• Neformálně vzniklé skupinové vztahy vznikají spontánně vyjednáváním všech členů skupiny. Ty skupiny, v nichž vznikly pouze neformální vztahy mezi členy, nazýváme neformální. Neformální skupiny jsou přirozené sociální útvary, které vznikají jako reakce na lidské potřeby sociálních kontaktů a interakcí.

• Ty skupiny, ve kterých vedle neformálních vztahů existuje také struktura formálních vztahů mezi členy, nazýváme formální skupiny.

• Neformální vztahy jsou přirozeným produktem života každé delší dobu trvající lidské skupiny.