10. Hospodářství (trendy, inovace, teorie)

Hospodářství 16. století:

• základ obživy stále v zemědělství

• dlouhotrvající agrární deprese z 2. pol. 15. století (přebytek zemědělských produktů, snižování cen agrárních výrobků, levná půda, stagnace přílivu obyvatel na venkov, úpadek zemědělské výroby, snižování počtu vesnic, není vhodné podnikat v zemědělství, méně se vyplácí pěstování obilí)

• růst počtu obyvatelstva -> větší potřeba agrárních produktů -> zvýšení cen

• řemeslo:

  • lepší organizace práce -> růst produktivita

  • technické vynálezy (zlepšení vodního kola, zlepšení mechanismů v hornictví – drtiče, kladiva, vysoké pece na lití železa; zavedení kolovratu; ve zbrojařství využití střelného prachu; růst výroby papíru; zdokonalení stavby lodí a zařízení přístavů s rozmachem mořeplaveb)

  • manufaktury: s růstem poptávky – výroba pro trh ve větším rozsahu, možnost specializace, výhoda technologického procesu do mnoha dílčích, na sebe navazujících úkonů (cechy jako brzda vývoje); je to nejvyšší stupeň organizace řemeslné výroby, u nás až koncem 17. století

  • soukenictví (ve 14. století v Itálii a ve Flandrech, v Anglii v 16. století)

  • plátenictví (Německo, Švýcarsko, Slezsko + české země)

  • hedvábnictví – nový obor nesvázaný s cechovní minulostí, luxusní výrobky, vazba na přírodní podmínky (jih F a It)

• obchod:

• růst dálkového obchodu – nejen luxusní zboží, ale i zboží denní potřeby

• roste význam kupců a obchodníků -> růst měst (mají zisky z cel, privilegia na obchod a suroviny)¨

Anglie a Francie (i Nizozemí):

• pronikání kapitalistických prvků v Anglii a Francii -> kapitalizace šlechty – podnikání na velkostatcích (dobytkářství, rybníkářství, vinařství atd.)

• změna ekonomických vztahů: vlastník půdy (šlechtic, svobodný rolník) najímal na práci námezdní síly (práce za mzdu) rozvolňuje se vztah zemědělce a půdy - rolníci pracují v nájemném vztahu

• rentovní velkostatek: nenajdeme velká dominia, dostatek levných pracovních sil (husté osídlení), většina půdy je rozdělena na menší díly a propachtována rolníkům na základě smlouvy (majitel půdy žije z renty za tuto pronajímanou půdu)

• dochází k ohraničování zemědělského prostoru =konec obecných pastvin; ohraničení pozemků křovisky, kameny

střední a východní Evropa:

• došlo naopak k utužení (tzv. druhé nevolnictví) -> šlechta závislá na práci poddaných, nevyplatilo se poddané vyhnat, omezovaly to i zemské soudy; šlechta vyhnala hospodáře, jen když špatně hospodařil

• režijní velkostatek: velká část statků má 100 a více ha (více než 50 % obdělávané půdy), minimální náklady na pracovní sílu; produkce zpravidla směřuje na trh, výroba pro export; vlastníci jsou podnikatelé ve vlastní režii; nedostatek pracovních sil- poměrně řídce osídlené oblasti; omezení osobních svobod, aby byly pracovní síly připoutány k půdě

• Střední Evropa stále trojpolní systém