10. Hospodářství (trendy, inovace, teorie)

České země:

• pro cechovní systém 16. a počátek 17. století období prosperity -> řemeslná výroba byla ve většině českých měst silně omezena cechovními regulemi – řemeslníci pracovali takřka výhradně pro nejužší místní trhy, aby zásobili svými výrobky město a blízké okolí

• cechy úzkostlivě regulovaly počty živností, mistrů i tovaryšů a současně diktovaly, kolik kdo může vyrobit a kolik prodat, aby neohrožoval existenci ostatních (ochranářské kvóty byly neuvěřitelné nízké, protože byly odvozovány od zaostalé místní poptávky a mířily k preventivnímu odstranění konkurence)

• koupěschopnost obyvatelstva byla ovlivněna cenami řemeslných výrobků, které byly vyšší než ceny základních potravin (proto řemeslné výrobky pro většinu obyvatelstva jen obtížně dostupné, což vedlo k určité soběstačnosti poddaných)

• rozdrobený a uzavřený trh byl dokonale ovládán místními feudály (např. poddaní museli odebírat suroviny z vrchnostenských skladů, nesměli pít jiné pivo než z panského pivovaru a mlít jinde mouku než v panském mlýně atd.)

• obchodní kapitál se v českých zemích prosazoval před třicetiletou válkou jen ve velmi omezené míře -> pokus o založení obchodní kompanie v Jihlavě na přelomu 16. a 17. století skončil neúspěchem (narazil na odpor cechovní organizace a jejího ochranářského systému)

• úspěšnými obory bylo soukenictví (Broumov, Rychnov nad Kněžnou, Pardubice, Svitavy, Jindřichův Hradec, na Moravě Jihlava) a plátenictví (len; v severních a v severovýchodních Čechách, v severozápadní Moravě, ve Slezsku a v Lužici) -> část produkce exportovala do zahraničí (vlna na východ a jihovýchod Evropy; plátno do Evropy, ale prostřednictvím Nizozemí i do zámoří)

Hospodářství 17. století

• způsoby obdělávání půdy:

• západ a Anglie revoluční pěstování pícnin, trvalé ustájení dobytka, střídavé hospodářství, pěstování brambor (levné, záchrana před hladem

• východní Evropa zaostalost – dvojpolní a trojpolní systém

• postavení rolnictva:

• západ a jih (F, Š, I, západ říše) feudální poddanská závislost

• východ – zhoršené postavení poddaných, růst robot

• formy hospodaření:

• na východě vrchnostenský velkostatek (dvůr) s nevolníky, kteří robotovali, někdy námezdníci -> šlechta bohatne z výnosů

• Francie: převaha drobných rolníků (odvádí daně vrchnosti), každý Francouz musel pracovat, podpora manufaktur (podporovány zejména státní, orientace zejména na luxusní zboží pro malé odbytiště a nestimulující rozvoj ekonomiky), nových cechů (snaha o jakostnější výroby)

• Španělsko: v zájmu politických cílů ochota obětovat ekonomické blaho země, vysoké daňové zatížení, vysoké výrobní náklady- nepodpírá podnikání

• Anglie: po revoluci farmářský systém, kdy došlo k rozdělení velkostatků na více částí, které se pronajaly svobodným farmářům, ti najímali námezdníky; vznik new gentry=obchodníci promíchaní se starou pozemkovou šlechtou

• české země: na venkově šlechtické velkostatky s poddanými (robota 3 dny v týdnu, víc podle sezóny; odvádí daně a poplatky např. z jarmarku, řemesel + mýta + desátky církvi) – velkostatky řízeny panskými správci, kteří z toho bohatli; činnosti vrchnosti (rybníkářství, pivovarnictví atd.); existovala drobná hospodářství pro vlastní obživu