10. Hospodářství (trendy, inovace, teorie)

řemesla:

koncentrované manufaktury (na jednu stranu limitována technologickou úrovní tradičních řemeslných postupů, ale přesto nabízela využití progresivnějších metod) X rozptýlená manufaktura (kombinované; textilní polotvar vyrábějí cechovní i necechovní řemeslníci, ale finální úprava – bělení, barvení, potiskování atd. probíhá v soustředěných provozech)

hledání nových zdrojů energie (vítr, voda, dřevo – zásoby ale vyčerpány)

modernizace hutní výroby – koksování

v 2. pol. 17. stol. merkantilismus:

hlavním teoretikem merkantilismu ve Francii ministr Jean Baptiste Colbert (1619-83)

merkantilisté byli přesvědčeni, že nadhodnota a s ní spojený zisk nevzniká prací, tedy ve vlastním procesu výroby, nýbrž při výhodné směně výrobku mezi tuzemskem a zahraničím + zisky v konečném výsledku závislé i na rozvoji kvalitní a konkurenceschopné manufakturní výroby

vídeňský dvůr ani habsburské monarchie nebrali zpočátku v potaz novou ekonomickou teorii (zásady merkantilismu rozpracovali a na poměry v monarchii aplikovali vídenští ekonomové Becher a Hörnigk) -> otevřeně konstatovali hospodářskou bídu a zaostalost státu (za zodpovědné vinil velkoobchodníky s monopolem na dovoz zboží ze západu a cechy) -> monarchie má nejen bohaté surovinové zdroje, ale i ostatní předpoklady vyrábět většinu potřebného zboží doma

vytvořen program: stát má usilovat o využití všech domácích zdrojů; vývoz surovin je „hospodářský zločin“; programově pečovat o růst kvalifikace obyvatelstva - případně povolat odborníky z ciziny; zlato a stříbro nevyvážet, ale nechat doma cirkulovat; hlavním cílem zahraničně-obchodní činnosti má být vyhledávání odbytišť pro vlastní výrobky, nikoli růst dovozu; nikdy by nemělo být dováženo zboží, které lze bez větších problému vyrobit doma atd.

výrobní síly a hospodářské vztahy se nejrychleji formovaly tam, kde byly i nejvýhodnější komunikační podmínky (při trasách dálkového obchodu a zejména kolem přístavů) X vnitrozemská poloha střední Evropy s nevyhovující silniční sítí vedla ke stagnaci

v Nizozemí, Anglii a Francii začal krystalizovat nový životní názor, nový ekonomický systém založený na myšlenkách osobní svobody, ekonomické soutěže, volného trhu, svobodného podnikání

v českých zemích převažovala směna zboží v tříšti rozdrobených místních i zemských trhů, města tonula v dluzích, venkov v rozdrobenosti a izolovanosti dominií, chyběl kapitál, poptávka a koupěschopnost obyvatelstva

ve střední Evropě přežívaly staré feudální pořádky (vrchnostenský monopol) a předsudky (např. městští řemeslníci vyznávali heslo „Počestná obživa nade vše“, kde jim v zásadě šlo o udržení stavovského minima (ekonomie spotřeby), aniž by se snížili k „nemravnému“ zisku)

exportní českého státu v 17. století: plátno (+ lněná příze), sukno (armádní dodávky), papír a sklářské výrobky v čele s novinkou – křišťálem (dodávky plátna nebo křišťálu končily u překupníků v Norimberku, max. v Hamburku a zisky z další distribuce už šly opět do kapes cizím obchodníkům)

ve 2. polovině 17. století vznikaly lepší podmínky pro rozvoj řemeslné výroby v poddanských městech (Liberec, Česká Lípa, Rychnov nad Kněžnou, Litomyšl - začala vzkvétat odvětví spojená především s textilní výrobou)

velký vliv na hospodářství v 17. století měla třicetiletá válka

poválečná ekonomická deprese trvající do 80. let