4. Stavovský stát vs. koncept centralizovane vlády
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- zem. vláda (nahrazování ministerstev), spolu se zemskými soudci tvoří král. radu
- krajské sněmy (zastoupeny panský a rytířský stav, hlavní úřad krajského hejtmana) -> krajské sněmy představují těžko ovladatelnou instituci, často tribunou opozice
byrokratizace se během konce 16. století začne projevovat jako účinný mocenský prostředek -> striktní podřízenost, profesionalita
během třicetileté války se do popředí dostává v řadě zemí osobnost prvního ministra – tzv. ministerský absolutismus (ve Švédsku Axel Oxenstierna, Richelieu ve Francii, hrabě Olivares ve Španělsku)
Vládní krize poloviny 17. století:
tyto krize probíhaly všude zhruba ve stejnou dobu, nebyly ale mezi nimi příčinné vztahy, rovněž nelze říct, že by probíhaly podle stejné šablony
Francie:
František I. (1516-46) přichází se svým kultem panovníka (oslovení Vaše veličenstvo – do té doby rezervováno jen císaři), snaží se omezit moc parlamentů (provinční instituce s výkonnou a soudní mocí) – v době jeho zajetí po bitvě u Pavie (1525) chce pařížskému parlamentu vládnout místo regentky matky Louisy Savojské
v pol. 16.st. kritika absolutismu, ale moc parlamentu zůstává velká (svědčí o tom, že Edikt nantský byl přijat až dva roky poté, co jej Jindřich IV. vyhlásil)
královská moc se prosazuje také v hospodářství -> ministr Jindřicha IV. Barthelémy de Laffemas přichází s návrhem merkantilistického plánu – panovníkův dohled nad řadou manufaktur, udělování monopolů atd., nově vzniklá úřednická šlechta
pokračuje Richelieu (snaží se o rozvoj „notion de service“=vědomí, že je potřeba sloužit státu mezi šlechtou) X aristokratické špičky řada povstání a komplotů:
1648-53 tzv. Frondy: první frondu zahajuje pařížský parlament, který předkládá Anně Rakouské a Mazarinovi návrhy na omezení panovnické moci (veškeré zákony by musely být přijaty parlamenty, hlavně daňové otázky) – proti Paříži povolána Condého armáda a parlament přistupuje na dohodu 1650 -> zatčeni představitelé nejvyšší šlechty -> vzniká šlechtická fronda požadující jejich propuštění, zřízení královské rady a zrušení prodejnosti úřadů -> Condé propuštěn a organizuje povstání v Guyenne, načas se spojí s městy -> Condé však 53 přestal podporovat, neboť se plně ukázala rozdílnost zájmů, to se také stalo kamenem úrazu pro všechny frondy – mnohovrstevné hnutí, kde se zcela ukazují všechny antagonismy ve společnosti (vysoká šlechta proti nižší a nové-úřednické, města proti venkovu atd.), chybí ucelená koncepce a konkrétní program
porážka frond nebyla vzhledem k jejich roztříštěnosti složitá
vývoj pokračuje k absolutismu -> Ludvík XIV. směřuje celou svou politiku k „ochočení šlechty (ovlivněn zážitkem z dětství, kdy musel opustit Paříž)“, zcela vyloučil parlament z jakéhokoli rozhodování